Fronta na maso, která přinesla zkázu svému tvůrci. Před 60 lety začala demolice obřího pomníku Stalina
Téměř třicet roků zdobí pražskou Letnou metronom od Vratislava Nováka. Předchůdcem slavného kyvadla se stal megalomanský pomník Stalina. Ten v české metropoli vydržel pouhých sedm let, poté byl zbourán. Neslavně dopadl také autor celého kolosu, sochař Otakar Švec spáchal těsně před odhalením sebevraždu a na pompézní akci 1. května 1955 chyběl. O sedm let později byl pomník zbourán, demolice začala 19. října 1962.
Rok po únorovém převratu oslavil kulaté narozeniny Josif Vissarionovič Stalin. Satelitní státy východního bloku se předháněly v darech a vyjádření úcty. Podobně se postupovalo i v Československu, kde vznikl návrh na vystavění pomníku. Za ideální místo byly zvoleny Letenské sady, na témže místě měla kdysi stát socha Tomáše Garriguea Masaryka. V těsné blízkosti památníku se nacházel zbrusu nový stadion fotbalové Slavie, sportoviště muselo jít logicky z cesty.
Nečekané vítezství
Komunisté vypsali soutěž na podobu pomníku a předpokládali, že zájem bude obrovský. Pravdou bylo, že spousta sochařů poslalo své návrhy ze strachu. Jedním z nich byl i Otakar Švec, renomovaný umělec má na svědomí několik soch po celé republice. I on poslal svůj návrh a k jeho překvapení zvítězil. Pod ideou sousoší byl podepsán také jeho přítel Jiří Štursa s manželkou.
V jeho plánech stál Stalin v popředí a za sebou měl zástupce pracujícího lidu obou zemí. Československo reprezentoval dělník, rolnice či novátor. V sovětské části Švec ztvárnil dělníka, vědce nebo rudoarmějce. Pomník měl být vysoký až 15 metrů, jeho jádro tvořila železobetonová konstrukce. Nezaostával ani podstavec, který měl podobné parametry. Práce hbitě pokračovaly a v den svátku práce roku 1955 byl monument odhalen.
Prestižní akce se účastnily stovky lidí, kteří k Letné zamířily ze zvědavosti. Na samotném odhalení chyběl Stalin, který zemřel v roce 1953, a také tvůrce celého pomníku Otakar Švec. Jeho jméno nebylo ani jednou zmíněno. Důvod? Švec těsně před odhalením záhadně zmizel a nikde nebyl k nalezení.
Dvojitá sebevražda
Poté, co se policisté dostali do jeho bytu, bylo nalezeno bezvládné tělo. Sochař údajně doplatil na vysoké postavení, které proléval alkoholem. V roce 1954 spáchala sebevraždu jeho manželka, což byl další hřebíček do rakve. Neprospělo mu ani blížící se datum s odhalením pomníku, protože odborné kruhy neměly o obřím Stalinovi valné mínění.
Švecova sebevražda byla trhlinou do komunistických plánů, a proto zbourali jeho ateliér. Sochařovo jméno vymazali ze všech oficiálních dokumentů, nesmělo se rovněž objevit v tisku. Zpráva o Švecově smrti se však po Praze rozšířila.
Zkáza čekala také sochu, lidé jí přijali vlažně. Začali na ní vymýšlet různé posměšky, a tak byl pomník překřtěn na frontu na maso či tlačenici. Čtvrť, jež se nacházela za monumentem dostala neoficiální název Záprdelí.
Demolice bez svědků
V roce 1956 proběhl XX. sjezd KSSS, kde byl odsouzen kult osobnosti a Stalinovo chování. Pomník se stal rázem nežádoucím. Počátkem 60. let vláda rozhodla o jeho likvidaci. Ta mělo proběhnout v tajnosti, tudíž z něj nejsou žádné oficiální fotografie. O demolici sochy mlčelo i Rudé právo, detonace však byly slyšet po celé Praze.
Socha zdobila hlavní město celých sedm let, finální účet byl vystaven na tehdy astronomických 150 milionů československých korun. Materiál z pomníku rozvozila nákladní auta po Praze. Prázdné místo chtěli komunisté zaplnit v průběhu 80. let, ale zasáhla Sametová revoluce. Jediným tichým svědkem se stal podstavec celé sochy, který je na Letné dodnes a slouží především mladým skateboardistům.
