Poslal lidi do vesmíru, teď experimentuje s mozkem. Kdy nám Elon Musk nasadí do hlavy počítač?
Vizionář, inovátor a majitel takových značek, jako je Tesla nebo Space X, Elon Musk ze soboty na neděli opět posunul hranice možného tím, že úspěšně vyslal první soukromou raketu Crew Dragon s posádkou do vesmíru k mezinárodní vesmírné stanici ISS. Vedle svého cíle vyslat v budoucnu raketu na Mars si však stanovil i další poněkud kontroverzní úkol – posunout poznání v oblasti mozku a dosáhnout symbiózy mezi člověkem a umělou inteligencí. Další z jeho společností nesoucí název Neuralink by tak měla zajistit lidstvu lepší budoucnost. Svěříme v budoucnosti naši mysl umělé inteligenci? Podle odborníka projekt možná vzbuzuje až přehnaná očekávání a přináší i etické otázky.
Rozhraní mozek-počítač (angl. brain-machine interface), které Neuralink vyvíjí a které je založeno na čipech připojených k mozku elektrodami snímajícími aktivitu neuronů, by mohlo lidstvu otevřít zcela nové možnosti. Jedním z cílů společnosti je jejich léčebné využití. To by mohlo například umožnit lidem s poraněním horní části míchy a kompletní paralýzou ovládat počítač, zmírnit záchvaty u pacientů s epilepsií nebo tlumit příznaky Parkinsonovy či Alzheimerovy nemoci. To je však jen část problematiky, které se Neuralink věnuje.
Dále by vývojáři chtěli lidem navrátit pomocí této technologie i zrak. Nejambicióznějším cílem by pak mělo být dosažení symbiózy mezi člověkem a umělou inteligencí prostřednictvím přístupu k jeho kognitivním funkcím, pocitům nebo vzpomínkám a posunutí komunikace mezi člověkem a jeho chytrým mobilním zařízením na vyšší úroveň. Podle Muska již v určité fázi symbiózy s umělou inteligencí jsme, každý máme laptop nebo chytrý telefon. Jen spojení a ovládání je podle něho pomalé. Zavedení mozkových čipů by mělo ovládání zařízení podstatně zrychlit.
Příliš brzo
„Osobně si myslím, že minimálně v horizontu pěli let jsou tyto cíle nereálné,“ uvádí profesor David Netuka z Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice. „Umíme snímat elektrické přenosy přímo z mozku, například u pacientů s epileptickými záchvaty, kteří nereagují na léky. V těchto případech se dělá invazivní monitorování, kdy se mozek pokryje elektrodami, aby se diagnostikovalo, odkud záchvat pochází. Existuje také hluboká mozková stimulace u Parkinsonovy nemoci, která je běžnější.“ Současné metody jsou však jen pro některé poruchy a úspěšnost těchto metod není výrazně vysoká. Navzdory tomu Neuralink, který byl založen teprve v roce 2016, slovy Elona Muska uvádí, že provedl úspěšné testování na krysách a na opicích, které pomocí čipů zvládly ovládat počítač. Jejich cílem pro letošní rok je získání povolení FDA (americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) a první testy čipů na člověku s kompletním ochrnutím. Takto zásadní krok se však zdá poměrně uspěchaný, jelikož podobné procesy zabírají podstatně delší dobu než pouhé čtyři roky.
Zrak nevidomým
Přes dvacet let se také řeší otázka náhrady funkcí smyslových orgánů, zejména zraku, kterou Neuralink také slibuje. „Stimulací mozku a jeho snímáním se dá pro pacienta vytvářet obraz, ale jen na úrovni rozeznávání základních barev nebo stínů. Není to však atestovaná technologie a není možné stimulátor v mozku nechávat delší dobu,“ vysvětluje Netuka. Podle jeho vyjádření nejsou ještě dostatečně vyzkoumány možné dopady delšího ponechání materiálu v mozku. Při podobných invazivních zásazích také hrozí infekce, tvorba jizev a další možná poškození.
Sci-fi symbióza „Věda a pokrok jdou ve skocích, ale s našimi současnými znalostmi a vědomostmi je to podle mě nereálné,“ reaguje Netuka na velmi ambiciózní cíl propojení člověka s umělou inteligencí. „Procesy v mozku jsou velmi komplexní a i vyhodnocení jednoduchých procesů nám trvalo desítky let. Věřím, že se jednou dostaneme k navrácení zraku, ale také věřím, že futuristická vize ovládání přístrojů podle mozkových impulzů a symbióza s umělou inteligencí je spíše záležitost sci-fi filmů, a budu rád, pokud to tak i zůstane.“ Jako pozitivní přínos ale profesor Netuka vidí možnost, že by se například hlubokou stimulací mozku dalo léčit více osob s Parkinsonovou nemocí nebo epilepsií, protože by se tato technologie mohla stát dostupnější.
„Lepší lidé“
Kontroverzní je zejména hypotetické používání této technologie u zdravých jedinců, a to nejen z etického, ale také bezpečnostního hlediska. „Osobně tohoto účasten být nechci. Nejsme lékaři od toho, abychom přidávali lidem funkci, kterou nemají. Od toho už jsme kousek k „lepšímu člověku“. Na to jsme tu měli už totalitní režimy. K tomu by medicína neměla podle mě nikdy upadnout. Rizika podle mě převažují případný benefit a vůbec samotný smysl. Samozřejmě využití počítačů a dalších technologií všichni chceme, ale ne, abychom takto ovlivňovali kvalitu života,“ uzavírá David Netuka.
