Video placeholder
Kolibřík rubínohrdlý se živí nektarem, ale také droboučkým hmyzem
Nejmenší pták světa: 5 cm velká a méně než 2 gramy těžká kalypta nejmenší
Příklad druhu bez výrazně měňavého peří – kolibřík ozdobný
Kalypta kalifornská. Sameček (na obr.) je výrazně duhovější než samička
Paví pero je krásné, ale jeho duhový efekt se s peřím kolibříků nemůže rovnat
13 Fotogalerie

Proč jsou kolibříci tak barevní: Možná mají peří jako dinosauři

Petr Vagner

Ptáky s nápadněji zbarveným peřím, než jaké mají někteří kolibříci, v přírodě téměř nenajdete. Jejich peří je totiž měňavé – světlo se od nich odráží jako od mýdlové bubliny, která mění své duhové barvy v závislosti na tom, z jakého úhlu se na ni díváte. Ne nadarmo se kolibříkům přezdívá „létající drahokamy“! Kolibříci nejsou jediní ptáci s měňavým peřím. Proč je ale právě jejich peří o tolik duhovější než třeba pera v pavím ocase?

Měňavé peří mají kachny a pávi, možná je měli i někteří dinosauři. Kam se ale všichni hrabou na maličké kolibříky! Otázka proč je peří kolibříků duhovější než u jiných druhů ptáků podle jeho vlastních slov nedávala psát Chadu Eliasonovi z amerického Fieldova muzea v Chicagu. Je za tím vliv prostředí, pohlavního výběru nebo snad fyzikální zákonitosti?

Aby to zjistil, uskutečnil vědec spolu se svými kolegy dosud nejrozsáhlejší studii optických vlastností peří kolibříků. Během ní prozkoumali pod transmisním elektronovým mikroskopem peří 35 druhů kolibříků a porovnali je s peřím jiných výrazně barevných ptáků, jako jsou například samci kachen divokých, kteří mají na hlavě měňavé zelené peří. Jak se dalo očekávat, zjistili, že svou stavbou se peří kolibříků nijak neliší od jiných, nenápadněji vybarvených druhů ptáků. Ptačí pero tvoří keratin – materiál, ze kterého jsou i naše nehty a vlasy. Struktura praporu pera pak vypadá jako tenké větve s paprsky. Háčky na koncích paprsků drží větve u sebe a z praporu vytvářejí souvislou plochu.

Uvnitř větví jsou melanosomy – struktury, které obsahují barevné pigmenty. Pigment však není tím jediným, co určuje barvu ptačího peří. Stejně důležitý je i tvar a celkové uspořádání melanosomů, na nichž závisí odraz světla. A právě v tom je podle vědců tajemství duhového peří kolibříků. Jejich melanosomy jsou totiž zřejmě jedinečné. Zatímco v peří na už zmíněné kačeří hlavě jsou melanosomy dlouhé a uvnitř plné, u kolibříků mají tvar lívanců a jsou plné vzduchových bublin. Zploštělý tvar spolu s těmito bublinkami vytváří velmi složité povrchy, od kterých se světlo odráží za vzniku měňavých duhových barev.

Pokračujte ve čtení zde >>>