Americká chlouba Made in France. Před 135 doplula do USA socha Svobody, podívejte se na snímky
Na začátku 90. let 19. století vznikla na Ellis Island ikonická přistěhovalecká stanice pro imigranty. Ti mířili do USA z celého světa a první, co z nové země spatřili, byla majestátní socha Svobody. Málokdo z nich tušil, že téměř padesátimetrový kolos není dílem Američanů, ale Francouzů. Pamětihodnost, bez které si nedokážeme New York představit, připlula do tamních doků 17. června 1885.
Abychom osvětlili důvod, proč Francie udělala takové gesto, musíme zhruba o sto let zpátky. V roce 1775 odstartovala americká válka za nezávislost. Tamní osadníci se chtěli vymanit z britského područí a to Velká Británie nechtěla dopustit. Rozhořel se nečekaný konflikt, na stranu třinácti kolonií se přidala Francie, což mělo rozhodující roli. Tehdejší král Ludvík XVI. pověřil velením markýze La Fayette.
Posléze se na stranu George Washingtona přidalo ještě Nizozemsko či Španělsko, nejvýrazněji pomohla Francie. Do zámoří posílala munici či potraviny. Válka skončila mírovou smlouvou, která byla podepsána v Paříži roku 1783, Britové uznali americkou nezávislost.
Matka, nebo známá?
Vraťme se do 80. let 19. století, ve Francii vznikla iniciativa pro stavbu sochy, která by se později na důkaz přátelství darovala Spojeným státům. Bylo naplánováno, že dílo bude předáno v roce 1876, tedy na sté výročí Dnu nezávislosti. Shánění financí a navrhování podoby trvalo déle, než se čekalo, a tak musel být termín změněn.
Na konstrukci se podílel Gustave Eiffel, autor slavné Eiffelovy věže. Sochy samotné se ujal Frederic-Auguste Bartholdi. Architekt si vyhrál především se symbolikou, socha Svobody v ruce drží desky, které odkazují k vyhlášení nezávislosti. U jejích nohou leží zničená pouta, za zmínku stojí také sedm paprsků na koruně a hořící pochodeň v pravé ruce.
Budoucí newyorská dominanta byla dokončena v létě 1884. Zájem vzbudila i tvář celého kolosu. Zlé jazyky tvrdí, že modelem stála Bartholdiho matka, jiné teorie zmiňují jméno Isabelly Boyerové. S dokončením sochy začalo řešení logistického rébusu, jelikož Francie dílo věnovala Spojeným státům, tudíž se socha Svobody musel přemístit přes oceán.
Ostrov svobody nahradil Bedloe's Island
V New Yorku začalo hledání ideálního místa, volba nakonec padla na pustý Bedloe's Island (dnes známý jako ostrov Svobody). Místo bylo jasně viditelné z moře i města, a tak na něm začal americký architekt Richard Morris Hunt budovat podstavec, na který měla téměř dvousettunová socha usednout.
Přes Atlantik se vydalo několik desítek lodí, protože francouzský dar byl rozdělen na 350 menších kusů. První z nich dorazily do přístavu právě 17. června 1885. Skládání monumentálního díla trvalo rok a podíleli se na něm Američané i Francouzi.
Slavnostní odhalení proběhlo 28. října 1886, kdy tehdejší prezident Grover Cleveland sochu slavnostně odhalil. Zpočátku se stala terčem posměchu, postupem času ale zaujala pevné místo v americké historii. Socha byla několikrát opravována z veřejných sbírek a i dnes se těší velkému zájmu.
Otázkou zůstává, zda přežije aktuální dobu, kdy se po celých Spojených státech svrhávají sochy, jež odkazují na minulost.
