Nejsou žádné rasy, pouze lidské bytosti. Němečtí zelení chtějí odstranit slovo rasa z ústavy
Od schválení původního znění německé ústavy, takzvaného Grundgesetz, uplynulo 71 let. Už tehdy do základního zákona Spolkové republiky jeho autoři zahrnuli nyní kontroverzní větu. Až doposud zůstala stejná, podle některých je ale čas na změnu. Členové strany zelených věří, že slovo rasa v ní není vhodně použito, a chtějí ho vyškrtnout.
„Žádná osoba nebude znevýhodňována na základě sexuální orientace, původu, rasy, jazyka, víry nebo náboženských a politických názorů,“ stojí ve třetím odstavci třetího článku německé ústavy. Na nevhodné použití poslední dobou stále častěji skloňovaného výrazu upozornili dva politici ze strany Die Grünen.
„Slovo rasa by mělo být odstraněno ze základního zákona. Neexistují žádné rasy, pouze lidé,“ uvedli pro deník Tageszeitung spolupředseda strany Robert Habeck a viceprezidentka spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko Aminata Touré. Alternativní výraz pro nahrazení diskutovaného výrazu zatím nesdělili.
Návrh na 63. změnu v německé ústavě rozproudil debatu napříč politickým spektrem. Podporu iniciativy vyjádřili i další příslušníci Die Grünen, například spolupředsedkyně Annalena Baerbock. Stávající znění třetího článku základního zákona prý stojí v rozporu s větou z prvního článku, podle které jsou si před zákonem všichni lidé rovni.
Mezi další zastánce úpravy patří i uskupení Die Linke. „Pouze rasisté si myslí, že existují různé lidské rasy,“ dal svůj názor jasně najevo jeden z poslanců takzvané Levice Jan Korte v rozhovoru pro veřejnoprávní Deutsche Welle. Požadavek už v podstatě schválila i ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová ze Sociálnědemokratické strany. Z řad Svobodné demokratické strany se pak ozývají hlasy volající po jasnější formulaci potenciálně kontroverzních výrazů.
Nejsilnější německá parlamentní koalice křesťansko-demokratických stran CDU/CSU v čele s předsedkyní Angelou Merkelovou ale k problematice přistupuje spíše skepticky. Návrh naopak nehodlá podpořit pravicová Alternativa pro Německo (AfD). „Pokud existují rasy, pak by neměly být připomínky k současné podobě ústavy. Pokud ovšem žádné rasy neexistují, není ani rasismus,“ vysvětloval postoj AfD mluvčí Stephan Brandner pro společnost RND.
Německé slovo Rasse se dá podle webového slovníku Cambridge přeložit dvěma způsoby. Jedna z možností jej vysvětluje jako kategorie, do kterých se lidé řadí na základě barvy pleti. Další pak označuje zvířecí plemeno.
Změna ústavy
Ke změně v podobném duchu už v Německu na lokální úrovni došlo. Výraz rasa se nelíbil politickému vedení spolkového městského státu Brémy. Ve své vlastní ústavě slovo nahradili spojením rasová diskriminace.
Stejná debata přitom údajně už poměrně dávno proběhla i v jiných evropských zemích. Termín rasa byl vyškrtnut z ústav států, jako jsou Francie, Švédsko nebo třeba Finsko. Dosažení změny v Německu ovšem nebude jednoduché. Aby návrh na změnu základního zákona prošel, musí jej schválit dvoutřetinová většina obou komor parlamentu.
