Video placeholder
Pietní akce za Miladu Horákovou, kterou pořádal Člověk v tísni
Pietní akce za Miladu Horákovou, kterou pořádal Člověk v tísni
Pietní akce za Miladu Horákovou, kterou pořádal Člověk v tísni
Pietní akce za Miladu Horákovou, kterou pořádal Člověk v tísni
Pietní akce za Miladu Horákovou, kterou pořádal Člověk v tísni
16 Fotogalerie

Video, ze kterého mrazí: Desítky studentů uctily v Praze památku Milady Horákové

-bam-

27. června tomu je 70. let, kdy představitelé Komunistické strany Československa zavraždili Miladu Horákovou. Toto datum je v kalendáři zaznamenáno jako Den památky obětí komunistického režimu. Při příležitosti významného výročí vzdejme úctu všem obětem a aktivním odpůrcům komunistického režimu, všem lidem, kteří v těžkých dobách zůstali věrni ideálům demokracie a svobody.

Vykonstruovaný proces, na jehož konci byly mimo jiné vraždy Milady Horákové a tří dalších „odsouzených“ (Jana Buchala, Záviše Kalandry a Oldřicha Pecla) provázela teatrální propagandistická kampaň v tisku a v rozhlase, jak bylo v padesátých letech u inscenovaných soudních řízení s různými „třídními nepřáteli“ obvyklé. KSČ měla zásadní vliv na většinu masmédií už před únorem 1948.  Po únorovém „vítězství“ všechny sdělovací prostředky nejen kontrolovala a cenzurovala, ale podle sovětského vzoru přímo řídila a úkolovala. Osvědčenými nástroji k ovládání společnosti se staly manipulace s informacemi, lži a zastrašování.

Během čtvrtečního pietního aktu připomněl vzdělávací program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni spolu s desítkami středoškoláků, Miladu Horákovou a propagandistickou kulisu procesu, v němž byla postavena do role hlavní obžalované. „Několik desítek středoškoláků utvořilo na Karlově mostě „uličku“. Na její jedné straně viděli procházející lidé portréty a fotografie z různých období života Milady Horákové. Na druhé straně byly výstupy mediální kampaně spojené s procesem, fotografie ze soudní síně a příklady projevů zmanipulované veřejnosti. Celoživotní počínání pracovité, obětavé a statečné ženy se tak dostalo do kontrastu s nenávistnou propagandistickou mašinerií, která proces „ve jménu republiky a jejího lidu“ provázela. Symbolická ulička je historickým ohlédnutím a zároveň připomínkou důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií. Taková média jsou pilířem demokracie a potřebujeme i nyní. Právě nyní,“ popisuje tento pietní akt Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách.

Video z pietní akce najdete v úvodu článku i na Facebooku Příběhy bezpráví.

Příběhy bezpráví 2020

Vzpomínkový akt se koná pod hlavičkou Dne Příběhů bezpráví, který Jeden svět na školách pořádá od roku 2011. V letošním roce naváže na významné výročí 70. let od zavraždění Milady Horákové, kterému se bude věnovat i v listopadu, kdy proběhne 16. ročník Měsíce filmu na školách. Na slavnostní zahájení a předání Cen Příběhů bezpráví přijala pozvání Jana Kánská, dcera Milady Horákové. „Myslím, že je to velmi záslužné připomínat mladým lidem minulost, a proto jsem se rozhodla vaše pozvání přijmout, “ uvádí Jana Kánská, která nyní žije v USA.

„V roce 2020 se v rámci Příběhů bezpráví soustředíme na téma mediální, budeme se zabývat rolí médií, propagandou, cenzurou či mediální manipulací v komunistickém Československu. Naším cílem je podpora a zvyšování mediální gramotnosti mladých lidí, jejich schopností a dovedností kriticky rozlišovat mezi rozličnými mediálními sděleními. Upozorněním na to, jak byla omezována svoboda slova a jak stát skrze cenzurní opatření a kontrolované sdělovací prostředky ovládal své vlastní občany, chceme poukázat na nezastupitelnou úlohu svobodných a nezávislých médií,“ dodává na závěr Karel Strachota.