Francis Gary Powers

Francis Gary Powers Zdroj: Wikimedia Commons

Francis Gary Powers a Clarence Johnson před letadlem U-2
Francis Gary Powers v sovětském zajetí
Letadlo Lockheed_U-2
Letadlo Lockheed_U-2
Letadlo Lockheed_U-2
6 Fotogalerie

Špion, který odmítl kapsli s jedem. Před 60 lety Sověti sestřelili a zatkli pilota Francise Powerse

Šimon Kadeřávek

V období soupeření dvou supervelmocí byla nejdůležitější technologie, ve které jasně dominovaly Spojené státy, což dokládá incident ze začátku 60. let. Američané vykonali několik průzkumných letů, stroje se zpravidla nacházely ve výšce dvaceti kilometrů, kam Sověti nedostřelili. Zlom nastal v květnu, kdy byl zasažen letoun U-2 pilotovaný Francisem Powersem. Muž přežil, 8. července 1960 jej komunisté obvinili ze špionáže a čekal ho soud.

Událost, která vyostřila vztahy mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, se odehrála prvního května 1960. Powers ve speciálním letadle U-2 odstartoval z Pákistánu, cílovou destinací bylo norské městečko Bodo. Během průzkumného letu měl Powers vyfotografovat kosmickou základnu v Bajkonuru či další objekty, kde komunisté zkoušeli atomové zbraně. Sověti pilota zaregistrovali už nad Tádžikistánem, vyčkávali a přemýšleli, jaké budou další kroky.

V čele SSSR stál tehdy Nikita Chruščov, který měl k dispozici nové stíhačky, jež mohly vystoupat do zmíněné výšky dvaceti kilometrů. V okolí dnešního Jekatěrinburgu (tehdy Sverdlovsku) vypálili Sověti několik raket. Snaha zastavit Powerse za pomocí stíhačky Su-9 nevyšla. Americký pilot kvůli palbě ztratil kontrolu nad letadlem a katapultoval se.

Po dopadu na zem byl okamžitě zatčen a převezen do Moskvy. První dny po sestřelení byly ve znamení opatrnosti, protože ani jedna velmoc nechtěla ztratit tvář. Jako první se ozvala NASA, která ohlásila ztracený letoun, jenž údajně sloužil k meteorologickému měření. O dva dny později, tedy 5. května 1960, vystoupil Chruščov s informací o sestřelení nepřátelského letadla.

Powers byl mezitím umístěn do nechvalně známé Lubjanky, centra tajné KGB. Spojené státy netušily, jestli pilot přežil, o jeho zdravotním stavu mlčeli i Sověti. Poté odtajnil karty Chruščov, který sdělil světu, že je Powers naživu. Od 30. června probíhaly intenzivní výslechy, skončily obviněním Američana ze špionáže.

Něco za něco

Samotný soud začal v srpnu, do Moskvy tehdy zamířila Powersova rodina společně s americkým obhájcem. Bylo předem jasné, že sestřelený pilot odejde s vysokým trestem. Sověti nakonec vyměřili Powersovi desetiletý trest za špionáž, byl umístěn do věznice Vladimir zhruba 250 kilometrů od Moskvy.

Tento stav platil dva roky, poté přišla pro Powerse šťastná zpráva. Americká CIA zadržela sovětského agenta KGB Rudolfa Ivanoviče Abela a nabídla Sovětům výměnu. Ta proběhla na tzv. Mostu špionů, který se nachází nedaleko německé Postupimi. Své jméno dostal podle častých výměn agentů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy.

Powers byl po návratu vyšetřován americkými úřady, kterým se nelíbilo, jak se zachoval při katapultování z letadla. Vadil jim například fakt, že nebylo zničeno fotografické zařízení v letadle. Někteří politici poukazovali na jedovou kapsli, kterou měl Powers na krku a kterou měl rozkousnout v případě ohrožení.

Letec nakonec vyšetřovací manévry přežil a nechal se zaměstnat u firmy Lockheed, kde testoval nová letadla. Osudným se mu nakonec stal vrtulník, se kterým se zřítil začátkem srpna 1977. Zranění nebyla slučitelná se životem a Powers zemřel v nedožitých 48 letech.