Pravěké „lajky“: Jak fungovaly sociální sítě v době kamenné?
Lajkujete si s kamarády příspěvky internetu? Afričtí lovci a sběrači dělají něco podobného už déle než 30 tisíc let. Jihoafričtí Sanové (Křováci), které žijí třeba několik stovek kilometrů od sebe, se čas od času setkají, darují si korálky. Jaký to má smysl? Přežití v extrémně nehostinných podmínkách.
Mezi jihoafrickými Sany (Křováky) existuje systém zvaný hxaro, jehož účelem je vytvářet a udržovat přátelské kontakty na velkou vzdálenost. Důležitou roli má při tom výměna korálků vyrobených ze skořápek vajec pštrosů dvouprstých. Sanové, které žijí třeba několik stovek kilometrů od sebe, se čas od času setkají, darují si korálky, čímž hmatatelně potvrdí svá přátelství, a pak se zase na dlouho rozejdou. Jaký to má smysl? Přežití v extrémně nehostinných podmínkách.
Sanové jsou lovci a sběrači z vyprahlých pustin, kteří žijí prakticky stejným způsobem jako v době kamenné. Na svém území se často přesouvají z místa na místo za životně důležitými zdroji potravy a vody. Pokud zdroje kvůli suchu dojdou, dojde na hxaro – díky němu mohou Sanové požádat o dočasné útočiště Sany z jiných oblastí, kde jsou momentální podmínky příznivější. Je to jakýsi společenský závazek: Když od někoho dostanete pštrosí korálky, očekává se, že mu příště nějaké na oplátku darujete zase vy. A stejně tak se očekává, že když se někdo z vás ocitne v nouzi, ten druhý mu podá pomocnou ruku. Vědci to přirovnávají k dnešním lajkům na sociálních sítích – vy kamarádovi olajkujete jeho příspěvek, on vám zase olajkuje ten váš. A vaše přátelství se tím nenápadně utvrzuje.
Systém hxaro zřejmě představuje vůbec nejstarší prostředek pro tvorbu sociálních sítí, jaký kdy mezi lidmi vznikl – předpokládá se, že se praktikoval už před desítkami tisíc let. Nyní poprvé se však podařilo získat fyzické důkazy o tom, že výměna korálků ze skořápek pštrosích vajec probíhala už v době kamenné. Pocházejí ze Lesotha – jihoafrické země s horami a řekami, které sem přitahovaly lovce a sběrače už před 85 tisíci lety. V takovém prostředí pštrosi nežijí, ale pravěké korálky se tu přesto našly hned na třech různých skalních nalezištích. Aby zjistili, odkud pochází jejich materiál, provedli vědci takzvanou izotopovou analýzu.
