Místo Strahova Hradčany. Muzeum paměti 20. století získalo prozatímní sídlo nedaleko Pražského hradu
Zbrusu nová instituce pomalu roste a je o ní slyšet mnohem více. Naposledy začátkem července, kdy pražské zastupitelstvo přikleplo muzeu nové sídlo. Jedná se o Dům pážat pánů z Martinic na pražských Hradčanech. V horizontu několika let by se mělo konat další stěhování, tentokrát na Strahovský stadion.
Podobně jako světová muzea zabývající se soudobou historií, mělo by i Muzeum paměti XX. století připomínat nedávné dějiny, na které zpravidla ve školách nezbývá čas. Cílem muzea je také nezapomenout na oběti totalitních režimů. Instituce prozatím působí v malé kanceláři na Opletalově ulici, to se do budoucna změní.
Rozhodnutí zdržel koronavirus
Od počátku usilovali zaměstnanci muzea o budovu, kde by mohly probíhat přednášky či výstavy. Téměř půlroční čekání se vyplatilo a pražské zastupitelstvo 2. července schválilo umístění v Domě pážat pánů z Martinic. Rozhodování trvalo o několik dní déle, protože celé vedení města Prahy bylo v povinné karanténě, na vině byl jeden ze zastupitelů, u nějž propukla nemoc covid-19.
Renesanční palác byl v minulosti využíván různými státními aparáty. Muzeum bude mít k dispozici prostory, které mohou využít jako knihovnu, archiv či přednáškový sál. V budově by měly být umístěny také kanceláře zaměstnanců. Celé přízemí by mělo sloužit jako expoziční prostory. Aktuálně je Dům pážat zavřený a čekají ho nezbytné úpravy, expozice by měla být k dispozici v létě 2022.
„Máme před sebou hodně práce,“ řekl na adresu nového sídla ředitel Muzea paměti XX. století Jiří Šesták. Nutno zmínit, že se jedná pouze o dosavadní adresu nově vzniknuvší instituce. Během několika dalších let by se mělo muzeum stěhovat na Strahov, který se začne v dohledné době rekonstruovat. V jednom z ochozů by nakonec mělo sídlit i Muzeum paměti XX. století.
Procházka v době února 1948
I přes limity, které instituce má, se snaží vytvářet obsah zaměřující se na dějiny 20. století. V době koronaviru pořádalo muzeum sérii diskuzí, kterých se účastnilo několik historiků. Vše samozřejmě probíhalo online, úvodní diskuze se věnovaly tehdy aktuální kauze okolo pomníku maršála Koněva. Červen pro změnu patřil Miladě Horákové. Všechna videa jsou k dispozici na youtubovém kanále muzea.
V dalších měsících plánují zaměstnanci další aktivitu, jedná se o komentované návštěvy důležitých míst Prahy se vztahem k 20. století. O jejich náplň by se měl postarat historik Jan Kalous, mimo jiné jeden z pracovníků muzea. Pilotní procházka proběhla v polovině června a byla zaměřena na únorové dny roku 1948. Vedle Jana Kalouse v muzeu působí například historik Vít Fojtek, pedagog Jan Samohýl či externě s institucí spolupracuje Petr Blažek.
Muzeum paměti XX. století na sebe nepřímo upozornilo právě díky soše maršála Koněva. Poté, co jej radnice Prahy 6 deinstalovala, starosta Ondřej Kolář oznámil, že sovětského vojevůdce daruje právě zmíněnému muzeu. Do hry o obří sochu se zapojilo také Rusko, které by ji rádo získalo.
Uvidíme, zda se dočkáme vztyčení Koněvovy sochy na pražském Strahově.
