Autoritářský vládce, ale i úspěšný reformátor. Před 100 lety se narodil Juan Antonio Samaranch
Olympijské hry patří mezi největší a nejprestižnější sportovní svátky planety, kterých se účastní nejlepší sportovci. Je to i svátek byznysu, protože během přípravy her a v samotném jejich průběhu se točí obrovské peníze. Hostitelská města musí vybudovat sportoviště a zázemí pro sportovce a jejich doprovod, v průběhu her jim pak musí zajistit veškerý komfort, bezpečí a služby. Část nákladů pokryjí příjmy z televizních práv, zbytek musí dodat sponzoři či vláda státu, na jehož území se hry konají. V minulosti to vždy takto nefungovalo a přípravu her provázely těžkosti. Profesionalizaci a větší finanční zajištění her jim zajistila jedna z nejvýraznějších, ale i nejkontroverznějších tváří historie Mezinárodního olympijského výboru (MOV) a jeho dlouholetý předseda – Juan Antonio Samaranch. Od jeho narození dnes uplynulo rovných 100 let.
Tento rodák z Barcelony stál v čele Mezinárodního olympijského hnutí celých 21 let (1980–2001). Své funkce se ujímal v těžké době na mezinárodní politické scéně. Po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979 vyhlásila řada západních zemí v čele s USA bojkot letních her, které od 19. července 1980 hostila Moskva. Na oplátku země východního bloku bojkotovaly následující letní olympijské hry v roce 1984, které pořádalo Los Angeles.
Od 70. let se navíc olympijské hry potýkaly s finanční zátěží a byly pro hostitelská města velikou zátěží. Po svém nástupu do funkce se proto Samaranch pustil do velkých reforem. Během svojí vlády zabezpečil olympijskému hnutí významné sponzory a uzavřel dohody s televizními společnostmi, čímž finančně ozdravil olympijské hnutí. Zároveň se významně zasazoval, aby se her zúčastnili ti nejlepší sportovci, což postupně vedlo k akceptaci her ze stran profesionálních sportovců, ale i soutěží (například NHL).
Stoupenec diktátora Franka
Samaranch, celým svým jménem (po udělení šlechtického titulu v roce 1991) Juan Antonio Samaranch Torelló, Marqués de Samaranch, se narodil 17. července 1920. V 60. letech byl státním tajemníkem pro sport a poté předsedou Španělského olympijského výboru a členem Mezinárodního olympijského výboru. Pro dokreslení je potřeba uvést, že Španělsko bylo až do roku 1975 autoritářskou diktaturou v čele s generálem Franciscem Frankem, který za svůj nástup k moci vděčil vítězství v španělské občanské válce (1936 až 1939), ve které ho aktivně podporovalo nacistické Německo a fašistická Itálie.
Před svým nástupem do čela olympijského výboru Samaranch působil i v diplomatických službách a byl velvyslancem v Sovětském Svazu a v Mongolsku.
Jeho příslušnost a činnost pro Frankův režim se odrážela i v jeho „pracovních metodách“, za které si Samaranch vysloužil opakovanou kritiku z řad tisku, světových politiků, ale i samotných sportovců. Samaranch byl označován za byrokrata a doslova autoritářského vládce Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který odmítal jakoukoliv kritiku zevnitř i zvenčí. Během jeho vedení MOV se vyskytlo mnoho případů korupce členů organizace, zejména přijímání výhod od kandidátských měst a zemí. Během posledních let v čele hnutí potlačil – ale až po značném tlaku médií a světové sportovní veřejnosti – řadu excesů, aby bylo mu vytýkáno, že o nich věděl mnohem dříve a nezasáhl.
V roce 2001 se Samaranch již o funkci předsedy MOV neucházel a nahradil jej Jacques Rogge. Samaranch byl však jmenován doživotním čestným předsedou tohoto výboru. Zemřel 21. dubna 2010 ve věku nedožitých 90 let.
