Kolos v centru Prahy. Vláda si nadělila jednu budovu za částku, která by stačila na výstavbu celého sídliště
Je to stavba, kterou při příjezdu po dálnici D1 do Prahy nejde přehlédnout. Její prominentní umístění na úpatí Nuselského údolí ani rozloha bezmála 35 tisíc metrů čtverečních, kterou zabírá, to prakticky neumožňují. Přesto by ji řada lidí radši neviděla. Jde totiž o rozlehlý masiv betonu a kouřových skel, který nerozbíjí žádný vertikální element a to z něj dělá nepřístupný bunkr a příznačný symbol let, ve kterých vznikl. Stejně jako je ale poplatný době zvenku, reflektuje ji i ve svém interiéru. A právě tím je unikátní. Jednou z důležitých vlastností významných budov, které vznikaly za socialismu, totiž byla spolupráce mezi architekty a vynikajícími umělci. A někdejší Palác kultury je toho důkazem.
Neofunkcionalistická budova dnešního Kongresového centra Praha byla postavena v letech 1976–1981 jako dějiště komunistických sjezdů. Paradoxně se v ní odehrály pouze dva, nicméně dost na to, aby si u veřejnosti získala pramálo sympatií a řadu nelichotivých přezdívek jako „lidojem“, „briketa“ nebo v lepším případě „Pakul“. Její zatracení je ale oprávněné jen částečně. Nepřístupná fasáda totiž ukrývá citlivě navržené prostory, kterým dominují drahé a trvanlivé materiály v podobě mramoru, žuly nebo hliníku. A především jedinečná umělecká díla. Těch je v interiéru na dvě stovky a patří mezi ně mimo jiné skleněná plastika Žena s holubicí světově uznávaných výtvarníků Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, jež má dnes mimořádnou hodnotu.
Celý díl Překvapivých staveb Adama Gebriana o Kongresovém centru:
„Je to relativně snadný terč kritiky, ale myslím, že by to tak být nemělo. Je to dům, který si na sebe bez problému vydělá, pro Prahu má velký přínos a je neopakovatelný. Spousta věcí v něm je takového technického charakteru a stály tolik peněz, že už by je dnes nikdo neudělal. To znamená, že kdyby v budoucnu došlo k převážení tendence, že se má odstranit a něčím nahradit, tak jsem dost přesvědčený, že se to nikdy nedokáže nahradit takovými kvalitami, jaké má nyní,“ myslí si architekt Adam Gebrian, který se štábem internetové televize Mall.tv prošel nejen veřejně přístupné části, ale podíval se i do technického zázemí nebo na střechu budovy.
Vy se do jednoho z největších kongresových center v Evropě můžete podívat spolu s ním v pořadu Překvapivé stavby, nebo využít jedinečnou příležitost a v rámci festivalu Open House Praha navštívit první zářijový víkend vybrané sály, salónky a foyery.
