Česká krajina je na tom zle a nikdo s tím nic nedělá. Těžba uhlí ale Čechům nevadí, ukázal průzkum
Naši zemi máme velmi rádi. Jenže tuzemské luhy a háje potřebují větší péči - pouze 4 % Čechů si myslí, že jsou na tom teď skvěle, a jen 7 % soudí, že současná vláda a EU něco pro zlepšení dělají. Starší lidé jsou výrazně kritičtější k současnému stavu přírody, naopak v lepším světle ji vnímají lidé mladí, vzdělaní a s vyšším příjmem. To ukazují nová data výzkumné společnosti Behavio.
Respondenti rozřazovali konkrétní problémy, které jim předložili výzkumníci, do čtyř kategorií: Velký problém, tak trochu problém, není to problém a nevím. Nadpoloviční většina vnímá téměř všechny předložené jevy jako závažné problémy. Nejpalčivější tři představují: chemie a pesticidy v prostředí, vymírání včel a hromadění odpadků. Jedině těžbu uhlí Češi nepovažují za významné ohrožení prostředí. Přitom platí, že kdo má osobní zkušenost se znečištěným ovzduším, ten je vůči uhelnému průmyslu kritičtější.
Postoj Čechů ke globálnímu oteplování rovněž souvisí s jejich hodnocením místní krajiny. Ti, kdo považují klimatickou změnu za znepokojující, považují i tuzemské problémy za závažnější. Naopak zastánci názoru, že je klimatická změna jen nafouklá bublina, jsou v hodnocení stavu české krajiny mírnější.
Výzkumníci aplikovali ještě další metodu, jak téma prozkoumat. Zeptali se respondentů, jaké problémy české krajiny se jim vybaví, a nechali je volně vypisovat do prázdného pole.
Některé jevy, které lidé považují za důležité, když se jim předloží, jim samy od sebe na mysl nepřijdou. Vymírání včel či nedostatek pitné vody tak považujeme za problém, když se nad nimi máme za úkol zamyslet. Jiné problémy si vybavíme sami od sebe – typicky sucho. “Což je pro podvědomí uchopitelnější. Bližší košile než kabát. Snadněji se nám vybaví žlutá tráva na zahrádce, vyschlá studna a mizející potok, než nedostatek pitné vody či umírající včely, o nichž jsme sice slyšeli, ale na vlastní oči jsme je spíš neviděli,” říká Vojtěch Prokeš, ředitel výzkumu společnosti Behavio.
Zažít sucho? Vadí!
Osobní přímá zkušenost s některým z problémů, které českou krajinu sužují, ovlivňuje názory lidí nejen na stav naší přírody, ale i na světové otázky - globální oteplování a jeho příčinu. Jinými slovy, kdo nemá čím zalévat záhonek, spíš věří, že je změna klimatu reálným problémem.
V otázce “co s tím” jsou Češi poněkud bezradní. Sami moc nezmůžou a vláda podle nich dělá pro zlepšení jen velmi málo a když už, nedaří se jí efektivně zakročit. A od Evropské unie čekají v boji o zachování krajiny ještě méně než od tuzemské garnitury. Jen třetina Čechů, Moravanů a Slezanů má pocit, že něco na vlastní pěst zmůže a že má smysl se o zlepšení stavu přírody vůbec pokoušet. Na druhou stranu 59 % svoji úlohu vidí tak, že něco málo přeci jen změnit dokáží. Dohromady se z obou skupin složí většina, která to “s tou naší zahrádkou” nevzdává. Vyloženě rezignovaných je pouze 7 % populace.