Architektonická revoluce v centru Prahy! Mladý architekt rezignoval na pravidla a šokoval svým návrhem
Kontroverzní! Tak by se dala charakterizovat stavba nejmodernější tiskárny v Rakousku-Uhersku. Český nakladatel Jan Štenc k její realizaci původně oslovil svého dobrého přítele Jana Kotěru, nicméně byl odmítnut. Pracovní povinnosti neumožňovaly vyhledávanému architektovi a čerstvě jmenovanému profesorovi nově vytvořené školy architektury na Akademii výtvarných umění v Praze přátelské prosbě vyhovět. Nicméně doporučil za sebe náhradu – svého žáka, teprve devětadvacetiletého Otakara Novotného. O jak mimořádně dobrou volbu šlo, se ukazuje i po více než sto letech, kdy jeden z prvních pražských modernistických domů dokáže konkurovat současným novostavbám.
Svým návrhem ovlivněným studiem v Nizozemí se architekt Otakar Novotný postaral o skutečné pozdvižení. Mezi bohatě zdobené secesní domy v centru Prahy, jen pár metrů od Staroměstského náměstí, totiž zasadil komplex, jehož hlavním materiálem byla běžná režná cihla. A to vše v roce 1911, tedy o rok dříve, než byl dokončen Obecní dům. Větší rozdílnost mezi oběma stavbami a kontrast mezi secesním dekorativismem a jednoduchým minimalismem si bylo možné jen těžko představit. To ale nebyla jediná unikátní vlastnost, se kterou pracoval. Na svou dobu se jednalo také o velmi odvážnou realizaci spojující na jednom místě obytnou a průmyslovou funkci. V budově se totiž nacházely jak byty nakladatele Jana Štence a jeho rodiny, pracovna a fotoateliér, tak grafický závod a reprezentativní prostory Štencova nakladatelství, kde se tiskla zásadní literárně-umělecká díla české historie.
Video ke článku můžete zhlédnout zde:
„Na celém komplexu je inspirativních hned několik věcí. Jde o areál, který je starý víc než sto let, a přitom neztratil nic ze své současnosti a modernosti, takže pořád odolává zubu času a můžete se v něm cítit dobře i dnes. A taky je zajímavou kombinací mezi bydlením a prací. Původně to byly dva byty do ulice a vevnitř tiskařský provoz s fotoateliérem, které zohledňovaly požadavek majitele bydlet a pracovat na jednom místě, aby nemusel nikam složitě dojíždět. Dnešní využití je velmi podobné a mohlo by být dobrým příkladem pro spoustu jiných míst v Česku,“ poukazuje architekt Adam Gebrian na současnou funkci objektu, který prošel rekonstrukcí a nyní slouží jako coworkingové centrum i místo k setkávání a sdílení myšlenek a příležitostí.
Pokud vás zajímá, kde se kdysi scházeli nejlepší umělci a osobnosti tehdejší kultury jako Max Švabinský, Jan Štursa či Jan Kotěra, nahlédněte za dveře Štencova domu v pořadu Překvapivé stavby na internetové televizi Mall.tv. Nebo se do společných i venkovních prostor, kavárny, zasedací místnosti nebo kanceláře s původním vybavením podívejte první zářijový víkend v rámci festivalu Open House Praha.
Podrobnosti najdete na openhousepraha.mall.tv.
