Kyberšikana? Běžná věc. Hlavně nemlčet!

Nikdy nevíte, kdo je na druhé straně

Pod anonymním jménem je vulgární příspěvek na internetu poměrně obvyklá věc. Stačí se jen začíst do komentářů pod články. „Anonymní prostor virtuálního světa dává útočníkovi pocit ochrany a nepostižitelnosti. Nadávky tváří v tvář jsou obtížnější. Vyžadují více odvahy a hrozí fyzická konfrontace nebo převaha, popřípadě pro útočníka další nepříjemné důsledky,“ popisuje psycholog Petr Šusta, který spolupracuje s profesionálním esportovým týmem BRUTE.

Pozor by si měli dát hlavně rodiče a situaci na internetu nepodceňovat. U dětí a dospívajících může mít kyberšikana velké psychické dopady. „Bylo mi devět nebo deset let, když se za mě na Facebooku vydával můj spolužák. Sdílel tam různé příspěvky, které mě zesměšňovaly. Psychicky mě to totálně semlelo. Řešil jsem to nakonec s rodiči a ti mu napsali přes svůj facebookový profil. Spolužák pak účet smazal. Myslím, že se něco takového děje denně,“ svěřuje se skoro dvacetiletý mladík, dnes profesionální hráč počítačových her. Komunikace přitom hraje v těchto případech klíčovou roli, hlavní je nenechat si nic pro sebe. „Svěřit se komukoliv důvěryhodnému. Nejde o žalování, ale o vyhledání podpory a pomoci, o sebeobranu. Nestydět se, není za co. Není-li komu se svěřit ve svém okolí, pak využít například Linku bezpečí,“ radí Petr Šusta.   

Bavte se o tom

U lidí, kteří kyberšikanu zažívají, převažují pocity strachu, úzkosti, ohrožení, ale také vzteku, rozčílení, ponížení, pocit prohry, vlastního selhání z neschopnosti se ubránit. Všechny tyto pocity vedou k frustraci a sníženému sebehodnocení. „Škody na psychickém zdraví šikanovaného mohou být mnohem vážnější, než by se mohlo zdát. Jsou popsány bohužel i případy sebevražd,“ dodává psycholog. Nejúčinnější je podle něj prevence a výchova. Hovořit o virtuálním prostoru s dětmi nejen ve škole, ale především v rodině, naučit se média bezpečně používat. „A držet se zásady důvěřuj, ale prověřuj a činnost svého dítěte na mobilu či počítači kontrolovat. Bohužel zde máme ještě velké rezervy a výchova k ochraně svého soukromí na internetu je stále nedostatečná,“ doplňuje psycholog.

Mohlo by se zdát, že hráči počítačových her čelí nevhodnému chování a nadávkám mnohem víc. Přece jen zapálení ve hře dokáže emoce docela rozvířit. „Jako tým se s tím setkáváme, ale u profesionálních hráčů mnohem méně než na amatérské úrovni, protože se spoluhráči i soupeři často znají osobně. Etické chování u nás navíc upravuje hráčská smlouva a za nedodržení hrozí hráči vyloučení z týmu. I to se nám bohužel jednou stalo a museli jsme kvůli tomu jednoho hráče vyloučit,“ doplňuje Tomáš Müller, manažer esportového týmu BRUTE.

Jak se chovat na internetu?

Etickým chováním ve virtuálním prostředí se zabývá také společnost Sazka, která od začátku letošního roku spolupořádá největší česko-slovenskou esportovou ligu Sazka eLeague a je zároveň generálním partnerem esportového týmu BRUTE. „Jsme přesvědčeni, že esport přináší víc pozitivního, než negativního, ale v oblasti bezpečnosti online prostředí je potřeba mladistvé stále edukovat, což je také jedním z našich cílů v oblasti esportu,“ říká Vojtěch Pres, specialista na esport ze společnosti Sazka.

Mnoho herních společností dnes proti toxickému chování ve hrách bojuje a implementovalo systém, že kdokoli může nevhodné chování nahlásit a pokud se na jednoho hráče sejde více stížností, může být ze hry vyřazený.

Ať už stojí za kyberšikanou kdokoli a s jakýmikoli úmysly, nemělo by se zapomínat na fakt, že jakákoli forma šikany je zločinem a tak by se k tomu mělo také přistupovat.