Deník nakaženého: Test vyšel pozitivní, co bude dál? Čekat na hovor s hygienou je jako čekat na Godota
V minulém článku jsem popisoval, jak probíhal můj první test. Výsledek testu mi vyšel negativní, nicméně večer po tom se mi projevily další příznaky. Při žvýkání Margotky jsem si uvědomil, že jsem kompletně přišel o čich a chuť, což jsou poměrně směrodatné příznaky covid-19. Byl jsem tedy zvědavý, co na můj výsledek testu v kombinaci s novými příznaky řekne má obvodní lékařka.
Od své lékařky jsem dostal za úkol jí zavolat, jakmile budu vědět výsledky testu. Moje první testování však proběhlo o víkendu a pondělí byl navíc státní svátek. V úterý od rána až do odpoledne se snažím do ordinace dovolat, ale bez úspěchu. 9 pokusů v průběhu dne a pokaždé obsazený tón.
Ve středu jsem se na čtvrtý pokus konečně dovolal. Telefonát probíhal přesně tak, jak jsem předpokládal. Výsledek testu je sice negativní, ale vzhledem k novým příznakům covid spíše mám, budu tedy poslán na další test. No výborně, je mi jasné, že než se objednám na nový test, než proběhne a bude vyhodnocen, uplynou další dny. Pokud bude test vyhodnocen pozitivně, o tyto další dny se mi pouze prodlouží domácí izolace, neboť karanténa se odpočítává od data provedení pozitivního testu. Na druhou stranu mne i docela zajímá výsledek, a protože mohu pracovat z domova, není den či dva navíc zase takový problém. Zajímalo by mne, co by se stalo, kdybych na test prostě nedorazil. Na internetu koluje zvěst, že lidé, kteří se na test nedostavili, stejně obdrželi SMS, že jejich test vyšel pozitivní. Nikde jsem ale neviděl důkaz a na internetu toho koluje hodně…
Drive-in covid point?
K testování je nyní vyzvána i moje přítelkyně. Žijeme totiž spolu v jedné domácnosti a vzhledem k příznakům, které mám, je velice pravděpodobné, že byla koronaviru rovněž vystavena. Na testy se nám bohužel nepodařilo objednat ve stejný termín (rezervační systémy odběrových míst jsem popisoval v minulém článku). Přítelkyně se objednala na drive-in testovací místo ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
Drive-in covid testování probíhá velice podobně, jako probíhaly drive-in senátní a krajské volby 2020. Přijedete na určené místo, zařadíte se do řady, a když na vás přijde řada a zastavíte na vyznačeném místě, máte vypnout motor. Zakuklenec si v papírech ověří vaši rezervaci, poté odejde do testovacího stanu k počítači ověřit vaši elektronickou žádanku o testování, vrátí se s testovací tyčinkou a skrz otevřené okénko vám vytře testovací tyčinkou nos. Otřete zaslzené oči, nastartujete a testovací místo opět opouštíte.
Můj test probíhal ve stejný den o něco později, taktéž v nemocnici na Vinohradech. Drive-in testovací termíny však již byly obsazené, můj test měl tedy proběhnout v klasickém testovacím stanu. Zaparkoval jsem poblíž a vybaven rouškou se vydávám na odběrové místo. Fronta je kratičká a lidé nedodržují rozestupy. Brzy přicházím na řadu, odevzdávám doklad totožnosti zakuklené sestře a ta ho odnáší dovnitř ověřit můj termín rezervace a také elektronickou žádanku o test v online databázi. Mezitím se posazuji na školní židličku, je mi podán papírový kapesník a jsem vyzván k vysmrkání (při prvním testu po mne nikdo nic takového nechtěl).
„Budeme provádět výtěr z obou nosních dírek, bude to trochu nepříjemné, zkuste to vydržet.“ Varuje mne vytírací sestra a já odpovídám, že to bude úplně v pohodě. Testovací tyčinku mi vsune opět cca 8 cm do levé nosní dírky, na rozdíl od prvního testu s ní však nyní několikrát zatočí, změní úhel vsunu a poté tyčinku vytáhne. V pravé nosní dírce se proces opakuje.
„Tak a hotovo. Výsledky testu budou do 48 hodin. V případě negativního testu vás informujeme smskou, v případě pozitivního testu vás bude kontaktovat hygiena.“
Otírám slzy vypuzené podrážděním sliznice nosohltanu a odpovídám: „Dobře, děkuji mnohokrát a mějte se.“ Sestře vystřelilo obočí v překvapeném výrazu. Nevím, jestli ji překvapilo víc, že jí někdo za výtěr nosu poděkoval, nebo že jí i po této zkušenosti přeje pěkný den. Zvedám se ze židle a odběrové místo opouštím s pocitem, že test byl tentokrát proveden správně.
SMS s výsledkem testu dorazila druhý den odpoledne:
Přítelkyni test vyšel negativní, mně pozitivní. Vzhledem k předchozím zkušenostem a zjištěním to ale není žádné překvapení. Navíc je to vlastně jedno – desetidenní karanténa nás čeká oba tak jako tak. Svůj výsledek bych opět měl zavolat své lékařce, ale je pátek, a ordinační hodiny jí tudíž končily již ve 12:00. Další příležitost bude v pondělí.
V pondělí jsem se lékařce opravdu dovolal. Výsledek testu ji také nepřekvapil a dostal jsem instrukce, jak se při karanténě chovat a co dodržovat. Vzhledem k tomu, že jsem tou dobou byl již 14 dní doma izolován a dle mého odhadu u mě onemocnění musí být už spíše na ústupu, jsem se opravdu nedozvěděl nic nového. Pro článek ale shrnu: izolovat se, jídlo si objednávat přes donáškovou službu, řádně se hydratovat, na suchý kašel Stoptussin, karanténu dodržovat po dobu deseti dní, pokud poslední 3 dny nebudu mít příznaky, mohu jedenáctý den karanténu sám ukončit, pokud by příznaky přetrvávaly, kontaktovat opět lékaře. Mezitím mám očekávat hovor od hygienické stanice.
Je to jako v zombie hororech
Hovor od hygienické stanice jsem opravdu očekával. Od té doby, kdy jsem mým přátelům sdělil, že test mi vyšel pozitivní, na mě bylo apelováno, abych je nehlásil hygieně. Situace mi připomínala scénu, kterou často můžeme vidět ve filmech o zombie apokalypsách, kdy nově příchozí tají, že byl kousnutý zombií, aby se poté sám proměnil a pokousal dalšího z nenakažených. Nakonec však bylo ujednáno, že v zaměstnání se všichni domluvit zvládnou, a dostal jsem „povolení je prásknout“. Veškeré obavy se však ukazují být liché, neboť ve chvíli, kdy tento článek píšu, je to již sedmý den od mého pozitivního testu a bájný hovor od hygieny stále nepřišel. Sedmý den od pozitivního testu, kolem dvou týdnů od projevení příznaků a téměř tři týdny od možného data nakažení. Na tom, jestli hygiena nakonec zavolá, již díky uplynulému času v podstatě nezáleží. Všichni zúčastnění se mezitím stihli samoizolovat, dojít si na testy po vlastní ose, počkat si, zdali se jim objeví příznaky, počkat si, zdali se objeví příznaky někomu z jejich kontaktů, zasadit strom, vychovat děti, postavit dům, zestárnout, provdat děti, pokácet strom, pochovat vnoučata a tak dále…
Jistě jste již slyšeli, že hygienické stanice nestíhají, jsou zahlcené a časová okna, v nichž zvládají řešit úkony, se rozevírají. Není se čemu divit. Při všem tom chaosu, který kolem testování, vyhodnocování, kontaktování a trasování probíhá, je zázrak, že hygienické stanice stále ještě stojí a jejich pracovníci se navzájem nepovraždili, nebo naopak nevyrazili do světa zapálit všechny ostatní. Co mi ale přijde opravdu děsivé, je zamyšlení nad tím, jak často testy vycházejí špatně a jak falešně negativní i falešně pozitivní výsledky testů proměňují snahu těchto pracovníků hygieny v naprostou zbytečnost.
Nakažený je redaktorem Reflexu a všechny díly jeho koronavirového deníku můžete nalézt zde >>>
