Koronavirus rozběhal Čechy. Čtvrtina lidí začala kvůli krizi běhat častěji, ukázal průzkum
Koronavirová krize potvrdila pozici Čechů jako národa běžců. Hned čtvrtina sportovců začala v důsledku současné situace běhat ještě více než dříve, ukázal průzkum Generali Investments. Vede je k tomu především více volného času a touha vyčistit si hlavu. Průzkum ale zároveň odhalil, že Češi zapomínají na vhodný terén. Hned třetina lidí běhá nejčastěji na tvrdém povrchu, jako je silnice, což se negativně podepisuje na jejich kloubech.
Koronavirus už měsíce lidem na celém světě komplikuje život i možnosti sportovního vyžití. Minimálně v Česku má ale i jeden pozitivní účinek – hned čtvrtina tuzemských běžců začala v důsledku současné situace běhat ještě více než dříve. Ukázal to průzkum Generali Investments. Aspoň jednou za měsíc se podle něj jde proběhnout téměř 30 % Čechů. Upřednostňujeme ale kratší vzdálenosti, přes čtyři pětiny respondentů běhají většinou trasu o maximálně pěti kilometrech.
Kolem pětiny lidí běhá především kvůli lepší postavě, stejné množství si pak od aktivity slibuje hlavně psychický odpočinek. Právě častější potřeba vyčistit si hlavu byla nejčastějším důvodem, proč lidé začali v posledních měsících běhat více.
Češi nemyslí na své klouby
Vůbec nejčastější motivací, která k běhání vede více než polovinu respondentů, je ale celkové fyzické zdraví a kondice. Navzdory tomu Češi zapomínají věnovat pozornost vhodnému povrchu. Právě od terénu se přitom odvíjí, jestli je pohyb zdravý i pro naše klouby.
Průzkum ukázal, že více než třetina Čechů nejčastěji běhá na tvrdém povrchu, například po chodníku, silnici nebo po asfaltce v parku. Přes 8 % lidí si dokonce myslí, že běhat na tvrdém povrchu je nejzdravější a stejný poměr lidí je přesvědčený, že na zvoleném povrchu nezáleží.
Průzkum zároveň potvrdil, že Čechy při běhání zajímají konkrétní data. Například vzdálenost si hlídá přes 70 % tuzemských běžců, 60 % z nich pak zajímá i čas a třetina respondentů sleduje průměrnou rychlost, srdeční tep a spálené kalorie. K měření výkonu respondenti běžně využívají speciální nástroje, na které si potrpí hlavně ženy. Dvě pětiny běžců svůj výkon sledují pomocí chytrého mobilu s aplikací, třetina z nich pak využívá i chytrých hodinek. Do vybavení na běhání, a to včetně bot a oblečení, přesto přes 70 % lidí neinvestuje více než 2 500 korun ročně.
