Carsharing: možné řešení dopravních problémů evropských metropolí
Prodíráte se kolonami a pak zoufale hledáte místo k zaparkování? Máme pro vás dobrou zprávu. Modelové případy, vědecké studie a čísla z evropských velkoměst ukazují, že jedním z receptů na snížení dopravní zátěže je sdílení automobilů neboli carsharing. Situace, kdy jeden automobil využívá více lidí, vede k uvolnění parkovacích míst, snižování celkového množství aut ve městech, redukci dopravních špiček, zvýšení propustnosti komunikací a snížení emisí v ovzduší. Samotní uživatelé pak sdílením vozů výrazně ušetří na nákladech nutných k jejich provozování. Jak se sdíleným automobilům daří v evropských velkoměstech? A jak je na tom Praha?
Automobil se stal během 20. století symbolem svobody, ale vzhledem k tomu, že je nyní snadno dostupný, končí svoboda pohybu přesně tam, kde se cestou do práce postavíme do nehybné kolony. V Praze provoz rok od roku houstne nejen pocitově, ale potvrzují to i čísla.
Podle ročenky Technické správy komunikací hlavního města Prahy bylo v hlavním městě k loňskému roku registrováno 911 844 osobních automobilů, což vychází na 689 osobních automobilů na 1000 obyvatel. Nejpřetíženějším dopravním úsekem je Barrandovský most, po němž denně projede 143 tisíc automobilů. Všechny auta v Praze za den v součtu ujedou 23,356 milionu kilometrů. Stále více lidí přitom po Praze jezdí vozem sama. Zatímco v roce 1990 byla obsazenost 1,71 člověka na automobil, loni to bylo již jen 1,30 člověka na jeden vůz.
„Průměrné auto je využíváno pět procent času, což znamená, že celých devadesát procent svého života někde stojí a zabírá zbytečně místo, které by se dalo z hlediska obyvatel města využít mnohem lépe. Sdílené vozidlo pomáhá šetřit veřejný prostor tak, že v něm nemusí být tolik parkovacích míst, neboť v současné době jsou vozidla používána v průměru pouze několik desítek minut denně. Díky sdílení vozidel je tak možné využívat méně vozidel, které budou více v provozu,” komentuje carsharing Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města.
Dobrou zprávou je, že pro danou situaci existuje řešení, které má několik podob. Vedle nepopulární regulace vjezdů do města, zavádění poplatků a mýtného nebo omezování parkovacích míst, si evropská velkoměsta čím dál více slibují od širšího prosazení sdílených automobilů.
Carsharing je tu už sedmdesát let
Tak zvaný carsharing v nejširším smyslu znamená, že jedno auto využívá více lidí a to jen tehdy, kdy ho opravdu potřebují. Sdílejí se buď vozy soukromých majitelů nebo vozy z větší flotily, kterou veřejnosti nabízejí specializované carsharingové společnosti. Jejich největší předností je, že můžete cestovat automobilem, aniž byste ho museli vlastnit. Tento model je vhodný zejména pro řidiče, kteří vozidlo potřebují jen občas, lidi bez vlastního automobilu, osoby, které záměrně chtějí řídit méně, ale i společnosti, firmy nebo instituce, které chtějí optimalizovat vozový park.
V Praze v současnosti operují čtyři velké carsharingové firmy. Na rozdíl od tradičních autopůjčoven si jejich auta můžete na libovolném místě vyzvednout a zanechat tam, kam s nimi dojedete. Stačí se zaregistrovat v mobilní aplikaci, najít volný vůz na svém displeji a jet. Platíte jen za čas nebo najeté kilometry.
Myšlenka sdílení automobilů není nová. Za první tištěnou a často citovanou zmínku o carsharingu je považován „Selbstfahrergenossenschaft”, komunitní „systém“, který vznikl v bytovém družstvu v Curychu v roce 1948. Jeho tehdejší účastníci mezi sebou soukromě sdíleli automobil a náklady na jeho provoz. Současná podoba se liší především rozšířením na celou veřejnost a snadným přístupem daným tím, že k používání služby stačí chytrý mobil, který máme všichni v kapse.
Dopravní zácpy se sníží až na třetinu
Studie provedené v různých zemích předvídají, že každé sdílené vozidlo dokáže v ulicích měst nahradit 5 až 15 stavajících vozů. V tuhle chvíli jde samozřejmě o pouhý odhad založený na průzkumech, kolik procent obyvatel měst by bylo ochotno vzdát se svého vozu v případě, že by přešla na ježdění automobilem sdíleným. Jedna studie publikovaná na půdě Kalifornské univerzity (The University of California) odhaduje, že s přechodem na sdílený provoz by se počet automobilů na světě snížil ze současných 750 milionů na 500 milionů.
Modelová studie Mezinárodního fóra pro dopravu (International Transport Forum - ITF) o Lisabonu dokonce tvrdí, že pouhá desetina stávajících vozidel by dokázala uspokojit poptávku obyvatel města po mobilitě. Při zavedení šesti místných sdílených taxíků by z města zcela vymizely dopravní zácpy, množství zplodin by kleslo o třetinu a v ulicích by se uprázdnilo 95 % stávajících parkovacích míst. K dopravní obsluze obyvatelstva by vystačily pouhé 3 % automobilů. Zatímco využití každého automobilu by se zdesetinásobilo, celkový nájezd kilometrů všech vozů by v součtu poklesl o 62 %. Díky carsharingu se zvyšuje průměrná obsazenost automobilu a současně roste i míra jeho využití. Dopravní experti to shrnují tak, že velký počet špatně využívaných osobních automobilů je vyměněn za menší počet lépe využívaných.
Tím, že carsharingové společnosti provozují nové vozy, slouží jako zprostředkovatelé moderních technologií. Z různých výzkumů provedených v evropských městech vyplývá, že víc jak polovina respondentů právě díky carsharingu řídila hybridní vůz nebo elektromobil.
„V Praze nyní provozujeme 170 čistě elektrických automobilů VW Up! Mimo jiné výhody spojené se sdílením automobilů tak nabízíme uživatelům dostupnou možnost, jak se s elektromobilem seznámit a poprvé si ho vyzkoušet, aniž by museli platit za dražší služby v klasických půjčovnách,” říká Šimon Čapek z GreenGo s tím, že největší zájem o sdílené elektromobily je tam, kde dobře nenavazuje MHD. Vzhledem k tomu, že se platí jen auto a ne řidič, služba vychází zhruba o 40 % levněji než běžné taxi.
Dobrá zpráva pro naše ovzduší
Podle závěrů OECD z roku 2013 patří doprava ve většině zemí k oblastem s nejrychleji rostoucími emisemi skleníkových plynů i lokálních polutantů. Ze zprávy o životním prostředí vyplývá, že tohoto jevu nejsme ušetřeni ani v Česku, kde emise skleníkových plynů z dopravy setrvale rostou – mezi lety 2000 až 2018 to bylo o 54 %. Vzhledem ke snižování počtu celkově najetých kilometrů má sdílení automobilů pozitivní dopad na životní prostředí, což potvrzuje sledování stavu ovzduší v řadě evropských měst. V prosinci 2011 se v Paříži spustil provoz carsharingové společnosti s cílem snížit znečištění a omezit dopravní zácpy. Během šesti let působení zde došlo ke snížení produkce emisí CO2 o 15 000 tun.
Německý spolkový úřad pro životní prostředí (Umwelt Bundesamt) uvádí, že s rozšířením sdílených automobilů by v Německu ubyla 4 % emisí CO2. Nezní to jako velký výsledek, ale v celkovém množství jde o šest milion tun CO2 ročně. Těchto čísel by bylo dosaženo v případě cest do délky sedmi kilometrů v městském prostředí.
Rozvoj carsharingu povede nejen k tomu, že se sníží celkový počet automobilů a množství ujetých kilometrů, ale dojde k povzbuzení dalších navazujích prostředků, jako je hromadná doprava nebo cyklistika.
Výhody pocítí i řidiči
Kromě toho, že sdílení automobilů uleví městům a jeho obyvatelům, přináší také mnoho výhod pro samotné řidiče. Ti podle Šimona Čapka z GreenGo ušetří nejen tím, že si nepořídí vlastní vůz, ale nemusejí se starat ani o jeho údržbu, platit za servis, hradit povinné ručení nebo havarijní pojištění a platí opravdu je za to, když chtějí někam jet. Další výhody vyplývají ze sdílení elektromobilů, které zatím parkují v celé Praze zdarma. „Společnosti s e-carsharingem tak mohou podnikat prakticky bez omezení, zatímco sdílená vozidla se spalovacím motorem musí splnit určité podmínky, aby při čekání na zákazníka vůbec získala parkovací oprávnění umožňující parkování za manipulační poplatek,” dodává Ondřej Boháč.
