Česko jako fitness velmoc: S činkami z Vindyšovky cvičil celý svět
Tělesné schránky Čechů pustnou. Podle studie OECD dokonce takovým způsobem, že lze pětinu dospělých označit za obézní. Hůř už jsou na tom na starém kontinentu jen Malťané, Lotyši a Britové. Za posledními dvěma zmíněnými národy, které se dělí o pomyslnou stříbrnou příčku nelichotivého žebříčku, ale zaostáváme jen o procento. Přitom ještě na začátku 20. století jsme svou zdatností inspirovali nejen okolní státy a patřili k největším vývozcům sportovního náčiní v Evropě. Na masivním exportu kruhů, bradel a činek měl přitom zásluhy podnikavý továrník Josef Vindyš.
Vindyšova továrna tělocvičného náčiní zaměstnávala v dobách své největší slávy 200 dělníků. Za jejím otevřením přitom nebyl promyšlený plán, ale souhra okolností.Zakladatelem radotínské fabriky byl vyučený strojník a sokol Josef Vindyš. A právě přesvědčení, že ve zdravém těle vládne zdravý duch, z něj udělalo úspěšného továrníka. Coby aktivní činovník jednoty Sokol Smíchovský byl požádán, aby pro ni vyrobil sportovní náčiní.
Nezůstalo ale pouze u pár kusů pro místní organizaci. Zanedlouho vybavoval venkovní i vnitřní tělocvičny po celé zemi. Nešlo přitom o žádné aušusy, jednalo se o zboží prvotřídní kvality, čemuž odpovídala i cena. Navzdory tomu poptávka rostla, a tak byla v roce 1910 otevřena takzvaná Vindyšovka a výrobky z ní putovaly jak do Evropy, tak i USA.
Na to, jak vypadá chlouba prvorepublikového podnikání dnes a jak se na ní podepsal komunistický režim, se podívejte spolu s architektem Adamem Gebrianem v dalších Překvapivých stavbách. V bonusovém díle pořadu internetové televize Mall.tv si navíc můžete poslechnout, jaký s ní má současný nájemce plán. K vidění je zde.
