Cyberpunk 2077 versus současnost. Jak se mohou lidé modifikovat a co dokážou roboti?
Vývoj Cyberpunku 2077 byl extrémně náročný, trval nezvykle dlouho a spolykal rekordní množství peněz. Podobný průběh někteří předvídají odvětvím, kolem nichž se nejočekávanější herní titul roku 2020 točí. Hráč si v něm může tělo své postavy vylepšit nejrůznějšími metodami pokročilé technologie a v podstatě stvořit kyborga doprovázeného umělou inteligencí. Co z toho dnes lidé dokážou a jak jim pomáhají roboti?
Vylepšování lidského těla pomocí vnějších technologických vynálezů patří mezi nevyřešená etická dilemata, která však lidstvo dřív nebo později patrně doženou. Vývoj technologií se totiž díky snahám o vyšší efektivitu a kvůli globální pandemii i o ochranu zdraví a bezpečí jednotlivce nezastavuje. Už dnes přitom lidé dokáží využívat například umělé orgány nebo implantované čipy.
Člověk s anténou nebo mozkový implantát
Asi nejznámějším kyborgem na světě je Neil Harbisson. Šestatřicetiletý Brit se narodil barvoslepý a svůj neléčitelný handicap se rozhodl řešit poněkud nekonvenčním způsobem. Nejmenovaný doktor, který zůstává v anonymitě, mu v roce 2004 do hlavy zabudoval anténu, díky níž slyší barvy. Konkrétně jde o přijímač světelných frekvencí. Harbisson je tak schopný poznat i infračervené a ultrafialové záření.
Mnohem běžnější vylepšení lidského těla naopak představují takzvané NFC (Near Field Communication) čipy implantované pod kůži. Původně byly určeny k identifikaci a trasování zvířat, lidé je však začali časem sami využívat. Tahle nenápadná technologie dokáže například odemknout dveře od domu, vozidla nebo nastartovat motorku. Její největší rozkvět ale má teprve přijít.
Vývoji implantátů s potenciálem vylepšit životy miliónů lidí se věnují vědci z celého světa. Ve Spojených státech se společnost Neuralink miliardáře a celebrity Elona Muska snaží vyvinout bezdrátový mozkový čip. Pomoci by měl zejména lidem trpícím neurologickými onemocněními jako je Alzheimerova choroba nebo demence.
Na druhé straně zeměkoule tým výzkumníků z australské Monash University údajně vynalezl technologii Bionic Eye (opět mozkový implantát), která postiženým jedincům vrátí zrak. Letos v červenci úspěšně proběhly první testy na ovcích. Kdy začnou zkoušky na lidech zatím není jasné.
Roboti pomocníci
Koronavirová situace část průmyslu ve světě silně utlumila. To ovšem neplatí pro robotiku. Řada společností svou výrobu přeorientovala podle potřeby trhu a našla tak nové využití svých produktů. Už na jaře klasické rozvážkové služby v anglickém městě Milton Keynes nahradila flotila šestikolových robotů firmy Starship Technologies. Podobné stroje se na jiných místech planety staraly o dezinfekci UV zářením, měření teploty pacientů nebo o upozorňování kolemjdoucích na doporučené rozestupy.
Skutečný potenciál robotů a potažmo umělé inteligence však ukazují společnosti jako Hanson Robotics z Hongkongu, kde se skupina vědců pravidelně snaží o sestavení co možná nejvěrnější napodobeniny člověka. Jejich humanoidka jménem Sophia se před pár lety stala internetovou senzací.
