Tři králové bez korun: Kdo byli tajemní mudrci, kteří se klaněli Synu božímu
S příchodem nového roku se nám nedávné Vánoce ještě jednou připomínají. Na 6. ledna připadá slavnost Zjevení Páně, lidově známá jako svátek Tří králů, kteří se přišli poklonit narozenému Ježíškovi. Dospělí i děti chodí v převleku za tři krále po domech s koledou a na dveře píšou iniciály K, M a B. Jenže původ mužů známých pod jmény Kašpar, Melichar a Baltazar možná vůbec nebyl královský. Svá jména dostali až během středověku a iniciály K, M a B odkazují k něčemu jinému.
Příběh tří králů prošel od počátků křesťanství dynamickou transformací. V mnohém byl přikrášlen, a dokonce se odlišně formoval v různých částech světa. Jeho základ najdeme v Bibli v Novém zákoně. Ze všech čtyř evangelií se o třech králích zmiňuje pouze to Matoušovo jako o „Klanění mudrců“. Evangelium tedy nenaznačuje, že by šlo o panovníky; upřesněný není ani jejich počet. Uvádí se zde ale, že mudrcové přišli z východu, vedla je betlémská hvězda a cílem jejich cesty opravdu bylo poklonit se Ježíšovi. Podle evangelia se měli také setkat s králem Herodem a přinést dítěti známé dary – zlato, kadidlo a myrhu.
V umění bývají mudrci zobrazováni jako orientální králové. Doprovází je často velbloudi, v některých případech celá karavana. Role králů jim připadla okolo třetího století a tento narativ pravděpodobně vychází z žalmu, kde se uvádí, že „všichni králové se mu (Ježíši) budou klanět“. Spíše než o východní panovníky šlo o arabské nebo perské astrology, kteří sloužili jako poradci kněží. Věřilo se, že ovládali magii. Odtud také pochází jejich další označení „mágové“. Domněnka, že šlo o astrology, by mimo jiné vysvětlovala, že si mudrci dokázali zmapovat pohyby nebeských těles a poté se nechali neobvyklým úkazem na obloze vést do Betléma.
Různí se také odpovědi na to, proč mudrci přinesli jako dary pro spasitele zlato, kadidlo a myrhu. Jednou interpretací je, že ve starověku bylo tradiční obdarovat božstva nebo krále právě těmito cennostmi. Zlato jako drahý kov; kadidlo jako parfém nebo vykuřovadlo a myrha jako olej na pomazání. Dalším výkladem je, že mudrcové Ježíškovi přinesli symbolické dary: zlato značící jeho královský původ; kadidlo jako symbol kněžské role a myrhu jako předzvěst jeho smrti a balzamování. Objevila se ale také pragmatičtější verze: kadidlo mělo sloužit jako léčivá látka, která uleví třeba od artritidy. Dary v podobě zlata a kadidla se objevují už v části Bible Izajáš, kde se mluví o obnově Jeruzaléma. Patrně jde právě o narážku na příchod mudrců.
Východní a západní křesťanství pojalo svátek Tří králů každé jinak. Podle západní tradice jsou mudrcové nejčastěji tři, protože Ježíši donesli tři různé dary. Ve východním křesťanství se mudrců objevuje dokonce dvanáct. Liší se také datum, kdy se příchod tří králů slaví. Podle východní církve je to už během Vánoc, podle západní tradice až 6. ledna.
Dnes jsou mudrcové známí pod jmény Kašpar, Melichar a Baltazar. Poprvé se podobná jména objevují v osmém století ve formě „Bithisarea, Melichior a Gathaspa“ v kronice Excerpta latina barbari. Západní církev dokonce začala později uvádět místa původu tří králů. Baltazar byl prezentován jako král Arábie, Melichar jako král Persie a Kašpar jako král Indie.
Nabízí se, že známý nápis K+M+B, který se během koledy píše spolu s letopočtem křídou na dveře, značí iniciály jmen tří králů. Ve skutečnosti jsou ale písmena zkratkou latinského Christus mansionem benedicat, což v češtině znamená Kristus požehnej tomuto domu.
