Brutalitu okoukal přímo od Stalina: Gottwald si vládu naplánoval už v raných letech
Je 22. ledna 1947 a Klement Gottwald přednáší na zasedání ústředního výboru KSČ projev, který zpečetí budoucnost Československa. Ačkoliv Vítězný únor přišel o rok později, právě 22. 1. 1947 jakoby začala "doba temna". Gottwald se v praktikách shlédl v Sovětském svazu přímo u Stalina. Jenže moc dobře věděl, že se to celé může obrátit proti němu.
Gottwald nikdy nebyl bez ambicí; už jako mladíček místo truhlařiny, kterou se vyučil, začal dělat novináře a brzy se vrhnul i na politickou scénu. Byl zakládajícím členem KSČ, levici bránil vlastním tělem - nebo spíš hlasem - i v novinách, kde neváhal nazvat lidi, kteří se nevzbouřili kapitalismu, sraby.
Gottwaldova hvězda stoupala rychle, stal se generálním tajemníkem KSČ poté, co na sjezdu nastínil svou představu radikálních změn. Ty po jeho jmenování znamenaly i odchod případně vyhození odpůrců. Kritiku nesnesl, jak se ukázalo i později. V roce 1934 kandidoval na prezidenta, nezdráhal se ani použít heslo "Ne Masaryk, ale Lenin", za výroky v kampani byl dokonce stíhán, stihl ale utéct do Moskvy.
A to byl zlom, který Gottwalda posunul blíž ke Stalinovi, doslova! Na vlastní oči viděl, co se děje v lágrech a gulazích. A líbilo se mu to. Stejnou měrou ho to ale děsilo, protože věděl, že jednou by se nepohodlným, který skončí před popravčí četou, mohl stát i on sám.
Všechny své poznatky a zkušenosti si přivezl po válce i do Československa. Když se stal prezidentem neváhal ani chvíli a rozjel čistky. Když se mezi obžalovanými objevil i jeho kamarád a kolega ze strany Rudolf Slánský, nehnul ani prstem. Tak moc se bál, aby se to celé neotočilo proti němu. Bál se tak moc, až ho jeho vlastní strach zabil. Víc se dozvíte v pořadu Životy slavných z produkce internetové televize Mall.tv.
