Rok s covidem: Jak s ním šel čas a jak proměnil náš život?
Přesně před rokem, tedy prvního března 2020, byl v Česku potvrzen první případ koronaviru. To, co málokdo předpokládal, se stalo – čínský virus se „přelil“ do Evropy a nevyhnul se ani nám. Jak s ním šel čas? Jak proměnil náš život, zdraví, ekonomiku, politiku? Připravili jsme pro vás na dané téma komentované koronakalendárium. Kdoví, jestli se při jeho čtení za pár let budeme spíše smát, nebo plakat.
Březen 2020
Z nuly do stavu nouze za 12 dní
Roušky nejsou ani v nemocnicích
První tři případy nákazy koronavirem potvrdily laboratoře v Česku 1. března. Země byla nepřipravená. Dalo se to čekat – 28. ledna smetla vláda se stolu dotazy poslance Bohuslava Svobody (ODS), zda je republika nachystaná na možnou epidemii. V únoru vyšel v MfD komentář ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, kde za větší nebezpečí označil chřipku a nošení roušek označil za úsměvnou představu. Když se začaly případy v Česku množit, obviňoval premiér Babiš lyžaře, kteří podle něj přivezli nákazu z Alp. A nešetřil kritikou, že „Itálie epidemii nezvládá a šíří nákazu po Evropě“. Už 10. března vláda zavřela školy a 12. března vyhlásila nouzový stav – o dva dny později musely zavřít restaurace, služby a obchody s výjimkou těch pro život nezbytných. Následující noc vláda uzavírá hranice, nikdo nesmí dovnitř, ale ani ven, což později Ústavní soud označí za protiústavní. Vláda rovněž nařídila nošení roušek, jež ovšem nejsou k dispozici. Hysterický premiér běhá z tiskovky na tiskovku, tvrdí, že roušek i respirátorů je dost, ale nakonec tuto lež neudrží a už 20. 3. vítá s dalšími ministry letadla, která dovezla koupené ochranné pomůcky z Číny. Právě tam jich přitom ještě před dvaceti dny nechal poslat zadarmo stovky tisíc v rámci humanitární pomoci. Lidé si mezitím ušili roušky sami, dobrovolníci nakupují jídlo seniorům, mnozí se snaží pomáhat. Pár dnů jsou místy vykoupené některé trvalé potraviny (například droždí), ale regály se rychle doplní. V nemocnici v Praze umírá první pacient s koronavirem – je jím pětadevadesátiletý muž, který trpěl řadou dalších nemocí. Na povrch vyplouvá zcela submisívní vztah ministra Vojtěcha k premiérovi, což se v následujících měsících ukáže jako velký problém. „Nebuďte slušnej! Řekněte, kdo vám to řekl! Řekněte jméno!“ ztrapňuje ho Babiš před kamerami, když Vojtěch předtím mylně informoval o nákaze jisté molekulární genetičky. Ta odhalila některé z prvních případů nákazy a je kritická ke státnímu postupu. Jmenuje se Soňa Peková a dá o sobě ještě vědět.
Fenomén měsíce:
Kromě prvních případů, prvních mrtvých a vyhlášení nouzového stavu od 12. března to byl naprostý nedostatek ochranných prostředků. Nebyly roušky, respirátory, prostě nic. Ani pro zdravotníky v první linii, ani pro ostatní lidi.
Tvář měsíce:
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula se stal šéfem krizového štábu, přestože jím správně měl být ministr vnitra Hamáček. Rozhodný a věcný Prymula se jako uznávaný epidemiolog zdál být ideálním velitelem pro boj s virem.
Citát měsíce:
„Není pravda, že by naši zdravotníci neměli respirátory. Tak mi řekněte kde a já jim to dnes osobně dovezu.“
Andrej Babiš na tiskové konferenci tři dny po vyhlášení nouzového stavu, když se ukázalo, že roušky a respirátory nejsou skoro nikde. Týž den to přiznal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Duben 2020
Panikáři versus chřipečkáři
Rozdělení společnosti v plné síle
Po celý duben je Česko v nouzovém stavu vyhlášeném v polovině předchozího měsíce. Zatímco v prvním náporu zmatků a strachu z neznámého na to ještě nebyl moc čas, teď stále více lidí vyjadřuje pochyby, zda cesta „uzavření“ společnosti před virem je správná. Řada známých lékařů (většinou ale nikoliv epidemiologů, virologů či infektologů) přichází s názorem, že se koronavirus přeceňuje, není tak nebezpečný a společnost by mu měla být s výjimkou rizikových skupin více méně volně vystavena, aby získala přirozenou imunitu. Objevuje se termín „promoření“. Když tuto možnost postupu zmíní na začátku dubna i hlavní vládní epidemiolog Roman Prymula, který ji do té doby odmítal, rozděluje se společnost definitivně na dva tábory. Příslušníci jednoho se chtějí před virem maximálně chránit i za cenu tvrdých zákazů a příkazů. Druzí upřednostňují minimum omezení a poukazují na to, že i na chřipku umírá v Česku pár tisíc lidí ročně a nedělají se kvůli ní manévry a nezavírá ekonomika. To je vidět i uvnitř vlády, kde se názory opatrnějších ministrů vnitra a zdravotnictví občas střetávají s názory ministrů ekonomických. Částečně se otevřely hranice. Jinak se ale na vládních opatřeních nic zásadně nemění, roušky jsou povinné, většina obchodů a služeb zavřená. Případy, kdy nařízení někdo poruší, se objevují spíše ojediněle. Občas naopak lidé i na ulicích upozorňují zapomnětlivce, aby si nasadili roušku. Děti už druhý měsíc nechodí do školy. Převažuje názor, že se epidemii daří – byť za cenu přísných restrikcí a ekonomických ztrát – zvládat. Vláda vyhlašuje plán rozvolňování, které má probíhat v pěti vlnách od 20. dubna do 8. června.
Fenomén měsíce:
S plnou silou se rozhořel spor o vhodný postup při zvládání epidemie. Všechno zavřít a čekat na vakcínu, nebo až virus sám oslabí? Nebo naopak opatření uvolnit s tím, že si organismus v naprosté většině s nákazou sám poradí jako s jinými virózami a společnost získá tzv. stádní imunitu? Kdo zastává první názor, je oponenty pohrdlivě označován za panikáře, kdo je příznivcem varianty druhé, je pro odpůrce chřipečkář.
Tvář měsíce:
Anesteziolog Lukáš Pollert. Ale i kardiochirurg Jan Pirk, onkolog Jan Žaloudík, stomatolog Roman Šmucler nebo třeba fyzioterapeut Pavel Kolář. Jak jsou lidé s přibývajícími týdny unaveni lockdownem, podnikatelé a živnostníci nemohou fungovat a děti doma zlobí, stále více jich slyší na hlasy těch, kdo koronavirus nevidí jako fatální hrozbu a radí vládní omezení minimalizovat.
Citát měsíce:
„Nejsem si vědom, že bychom udělali nějakou chybu. Vláda udělala maximum, má jasný výsledek, zachránili jsme tisíce mrtvých.“
Andrej Babiš se 26. dubna neobratně chlubil výsledky své vlády.
Květen 2020
První nouzový stav skončil po 66 dnech
Uvolňuje se, Prymula poprvé odchází
Zdá se, že jsme z nejhoršího venku. Tomuto dojmu propadá většina společnosti, v lidech ho povzbuzují i respektovaní odborníci a samozřejmě politici. Už 11. května se nejen vracejí do škol žáci 9. tříd, ale postupně se otevírají obchody, nákupní centra, zahrádky restaurací, je povolen provoz kin a divadel do sta diváků. Sedmnáctého května končí nouzový stav. Trval 66 dní. Otevírají se hranice, do tříd se mohou dobrovolně vrátit i další děti. To je terčem kritiky části opozičních politiků a pedagogů, podle nichž mají být školy buď otevřené (a v tom případě docházka povinná), nebo zavřené (protože nejsou bezpečné). Vláda se k tomu staví alibisticky, aby si rozhněvala co nejméně lidí. Na školní docházce se dál zřetelně projevuje rozdělení společnosti na chřipečkáře a panikáře – někteří rodiče by po dvou měsících domácí výuky byli nejraději, kdyby teď jejich ratolesti ve škole i spaly, jiní je odmítají mezi spolužáky pustit, protože se pořád bojí nákazy. V médiích se stále častěji objevuje nová tvář, jíž je epidemiolog Rastislav Maďar – ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ho už dříve postavil do čela pracovní komise pro rozvolňování karanténních opatření, takže teď se zdá být jeho čas. V polovině května se objevuje informace, že doposud nejviditelnější vládní epidemiolog Roman Prymula opouští kvůli neshodám s ministrem Vojtěchem post jeho náměstka. Premiér Babiš mu nabídl post vládního zmocněnce pro zdravotnictví a Prymula ho přijal. Zatímco parazitolog Jaroslav Flégr varuje před přílišným uvolněním vládních restrikcí, protože by se na podzim mohl virus vrátit se silou o to větší, genetička Soňa Peková prohlašuje, že druhou vlnu nečeká. Týden před koncem května se otevírají i vnitřní prostory restaurací a poslední květnový den o půlnoci končí povinnost nosit roušky. Množící se případy nakažených horníků v Dole Darkov na Karvinsku označují hygienici za pouhé lokální ohnisko.
Fenomén měsíce:
Konec nouzového stavu a uvolnění většiny vládních protiepidemických opatření. Návrat dětí do škol a otevření restaurací.
Tvář měsíce:
Rastislav Maďar byl šéfem ministerské pracovní skupiny pro rozvolňování karanténních opatření. Jeho postup by byl zřejmě v mnohém opatrnější, kdyby nepodléhal politickým tlakům zejména ekonomických ministrů v čele s Karlem Havlíčkem.
Citát měsíce:
„Chlapi prostě chtějí pivo a fotbal. Tak to bylo, je a bude. Je to správné, jsme takový národ. Těšíme se na to, bez fotbalu nemůžeme být.“
Trenér FK Jablonec Petr Rada, když vysvětloval, proč je podle něj restart přerušené ligy důležitý pro celou společnost.
Červen 2020
Začíná bezstarostné léto a dovolené
A taky Babišovy lži o chytré karanténě
Jestliže předchozí měsíce, včetně první poloviny května, byly ve znamení nejistoty, obav a paralyzované společnosti, v červnu jako by začal v Česku karneval na oslavu vítězství nad epidemií. Všechno fungovalo naplno a bez povinných roušek, na Karlově mostě v Praze se konala hostina pro asi dva tisíce lidí, kdy k půl kilometru dlouhému stolu mohl zasednout kdokoliv, kdo přinesl něco k jídlu a pití. Účastnili se jí i vrcholní politici, jako Miroslava Němcová, Dominik Feri, Jiří Pospíšil či Zdeněk Hřib. Podobné mejdany, jen v menším, frčely po celé zemi. Podnikatel Radim Jančura, někdejší velký podporovatel Andreje Babiše, zřídil pro Čechy speciální vlakový spoj přepravující je na dovolené do Chorvatska. První vlak vyjížděl poslední červnový den a do Rijeky jím kromě více než 500 cestujících jel i sám Jančura, velvyslankyně Slovinska a velvyslankyně Chorvatska. Cestujícím se rozlévalo pivo, rozdávalo občerstvení a vše vysílala v přímém přenosu televize. Roman Prymula už jako vládní zmocněnec pro zdravotnictví v televizi prohlásil, že druhá vlna nejspíše nepřijde. A pokud by snad náhodou ano, pak je na ni podle premiéra Babiše Česká republika připravena. Stále vážněji postižené Karvinsko označil předseda vlády za lokální problém. „Každý den to sledujeme, chytrá karanténa to sleduje,“ uvedl. To, že tzv. chytrá karanténa je jen marketingově chytlavý název pro něco, co nikdo přesně nedefinoval a ani to nikdy nezačalo fungovat, se ukáže o něco později. Přesto s poukazem na „chytrou karanténu“ Babiš odmítá možnost, že by se ještě někdy opakoval jarní lockdown: „Nechápu, co od nás opozice chce, už to nebude nikdy plošné opatření.“
Fenomén měsíce:
Oslavy konce epidemie, víra, že už se nebude třeba nijak omezovat. „Hosté byli povzbuzováni k tomu, aby se dělili se svými sousedy a při tom nedodržovali žádné rozestupy. To je něco, s čím by se lidé ze zemí v izolaci mohli jen stěží ztotožnit,“ napsala o hostině na Karlově mostě například britská BBC.
Tvář měsíce:
Poslanec Dominik Feri. Hlasitý a vesměs oprávněný kritik Babišovy vlády vyčníval při hostině na Karlově mostě díky svému exotickému zevnějšku z davu více než jeho další kolegové z vrcholné politiky.
Citát měsíce:
„Já si myslím, že bychom se neměli strašit s tou druhou vlnou, že jsme na to připraveni.“
Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády.
Červenec 2020
Techtle Mechtle i kolaps na Moravě
Vláda viní „nezodpovědné občany“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
