Vražda, sebevražda nebo úprk před vetřelci? Masarykova smrt lidi fascinuje i po 73 letech
Je 10. března 1948 brzy ráno a na nádvoří Černínského paláce první lidé, kteří přicházejí do práce, nacházejí tělo Jana Masaryka. Má na sobě pyžamo naruby, leží v podivné poloze a má rozdrcené paty. Dřív než vůbec proběhne pitva oznámí ministr vnitra národu, že Masaryk spáchal sebevraždu. Celý příběh i s neuvěřitelnými detaily si pusťte pořadu Životy slavných na Mall.tv.
Ani 73 let od jeho smrti kriminalisté nedokázali rozluštit záhadu smrti oblíbeného a svérázného politika Jana Masaryka. Už od malička byl jiný a sám moc dobře věděl, že do vysoce intelektuální rodiny nezapadá. Dokonce ani neudělal maturitu. "Dohromady" ho měli dát v Americe, ale i tam ukázal, že je dost svůj.
Zúčastní se i první světové války a po ní se konečně najde ve světě diplomacie, když ho "tatíček Masaryk" pošle na ministerstvo zahraničí k Eduardu Benešovi. Je žoviální, mluví dobře anglicky a dobře mluví na veřejnosti - stane se z něj brzy československý velvyslanec v Británii. Druhá světová válka a Mnichovská dohoda je ale pro oba bolestivou ranou.
Jan Masaryk převezme křeslo ministra zahraničí v exilové vládě, díky pořadu Volá Londýn se stane nesmírně populárním i v okupovaném Československu. Po válce ho zde tak čeká bujaré přivítání. Radost ale netrvá dlouho.
Moci se ujímají komunisté a s nimi i Gottwald jako nový prezident. Komunistický puč ve 48 znamená pro mnohé konec, ale Masaryk se pozici ve vládě nevzdává, čímž se dostaně do úzkých - komunisté i jejich opozice od Masaryka očekávají příklon k jedné straně a vyvíjejí na něj ohromný nátlak. Přidávají se i jeho psychické potíže.
Nález jeho těla je pro mnohé šokující, hovoří se o vraždě. Jiný tak překvapení nejsou a kloní se k verzi o sebevraždě. V případu je tolik otazníků a protichůdných skutečností, že to jen nahrává konspiračním teoretikům. Jenže ani dnes policie nedokázala přesně říct, co se osudného dne v Černínském paláci stalo.
