Budoucnost bydlení je komunitní. Vyřeší problémy dneška
Nedostatek volných bytů, nedosažitelné hypotéky, změna lidských priorit nebo touha nebýt sám. To jsou důvody, které v posledních letech vedou k rozmachu komunitního bydlení.
Zatímco dříve byly hlavními prioritami dospělého člověka „postavit dům, zasadit strom a zplodit syna,“ dnes se touhy lidí poněkud posunuly. Dnešní dvacátníci a třicátníci touží po zajímavých zážitcích, osobním rozvoji a smysluplné kariéře. Do takové mozaiky jen těžko zapadá plán na koupi vlastního bydlení. To totiž člověka uváže na jedno místo a zatíží velkým dluhem na desítky let dopředu.
V západních metropolích proto v posledních letech slaví úspěch tzv. komunitní bydlení. Tedy takové, které jde naproti všem globálním jedincům a digitálním nomádům, kteří můžou pracovat kdykoliv a odkudkoliv, nechtějí se vázat na jedno místo a touží po smysluplné společnosti druhých. Průkopníkem komunitního bydlení je projekt The Collective v Londýně, který je se svými 546 ložnicemi největším komunitním nájemním domem na světě.
Nájemníci mají v komunitním domě The Collective k dispozici i hernu |
Menší obytné jednotky jsou vybaveny vlastní koupelnou, pracovním stolem a malým kuchyňským koutem. Jejich úsporné řešení je však kompenzováno více než 900 m2 sdílených společenských prostor, které zahrnují sdílené kuchyně, prádelny a prostory pro společnou zábavu, wellness, tělocvičny, kinosály, knihovny nebo restaurace. V The Collective totiž lidé nežijí v klasickém bytovém domě, ale v komunitě - která je udržována a prohlubována pomocí speciálních aktivit a služeb jako jsou lekce jógy, networkingové akce, společné večeře, filmové večery nebo koncerty živé hudby ve společenských místnostech.
Koronavirem nedotčeni
Tento unikátní koncept bydlení je navíc velmi flexibilní. Dokázal rychle reagovat i na pandemickou situaci a přijatá opatření, která podle generálního ředitele The Collective Reza Merchanta odhalila skutečnou podstatu komunitního bydlení a stmelila nájemníky ještě více než předtím. V domě totiž funguje služba bezkontaktní donášky a nákupů, které usnadnily život lidem v karanténě.,
Komunitní aktivity a společný program se pak přesunul do online prostředí. Nájemníci mezi sebou komunikují v hromadných konverzacích a komunitní manažer pro ně pravidelně pořádá večerní programy (online koncerty, přednášky odborníků nebo filmové večery). Merchant se proto domnívá, že tento koncept bydlení bude v reakci na současnou dobu izolace ještě vyhledávanější.
Všechno v dosahu
Že má jeho tvrzení něco do sebe dokazuje i koncept patnáctiminutového města francouzského vědce Carlose Morena, kde jsou principy co-livingu a sousedské jednoty aplikovány na celé městské čtvrti. Podstatou města 15 minut je mít v místě bydliště na dosah vše od vzdělávacích institucí, služeb, obchodů s potravinami i možnosti pracovního uplatnění na dosah ruky, tedy do 15 minut od domu.
Projekt tak řeší společenské i environmentální problémy velkých měst. Odpadne-li totiž obyvatelům potřeba cestovat za prací či na nákup, sníží se produkce výfukových plynů a zmizí potřeba vlastnit automobil. Koncept také dává větší prostor utužování mezilidských sousedských vztahů a budování komunity v rámci městské čtvrti.
Míří i do Česka
Zahraniční trend komunitního bydlení a města patnácti minut teď míří i do Česka. Vznikne po citlivé rekonstrukci domu Radost, funkcionalistické dominanty dolního Žižkova. Radost po rekonstrukci nebude primárně kancelářským domem, ale stane se polyfunkčním a živým centrem spodního Žižkova s kouzlem první republiky. „V domě vznikne komunitní nájemní bydlení. Ubytovací kapacity pak doplní coworkingové kanceláře, kvalitní občanská vybavenost, lékařské ordinace, ale také wellness nebo fitness sály pro cvičení,“ předestírá Martin Louda, jeden z majitelů domu. Dům bude citlivě rekonstruován, aby byly zachovány hodnotné architektonické prvky a zároveň nabídne jeho návštěvníkům i muzeum budovy.
„Inspirovali jsme se u fungujících projektů v zahraničí jako je například The Collective v Londýně nebo Zoku v Amsterdamu, které jsme i osobně navštívili,“ říká Louda. Nájemníkům budou k dispozici kompletně zařízené ubytovací jednotky o půdorysu 22 m2 vybavené kuchyňským koutem, koupelnou, místem pro práci, spánek i úložnými prostory. Bydlení pak po vzoru zahraničních projektů doplní velkorysé společné prostory, které budou tvořit srdce celého projektu.
Pohled ze střechy domu Radost na Žižkově |
Obyvatelům domu budou k dispozici odpočinkové zóny, herny a společenské místnosti, kde mohou pracovat, relaxovat nebo se potkat s přáteli. Na večeři je pak mohou pozvat do komunitní kuchyně nebo na terasu s grilem. K dispozici bude také venkovní fitness, wellness služby nebo se mohou zúčastnit lekce jógy či workshopu v některé z přednáškových místností. Na pohodu a bohatý program v domě bude navíc dohlížet komunitní manažer. To vše doplní občanská vybavenost pro okolní obyvatele.