Největší nález od Tutanchamonovy hrobky? Archeologové objevili ztracené zlaté město
Tisíce let zůstávalo skryto. A nebýt šťastné souhry náhod, mohla záhada pokračovat i nadále. Tým vědců pod vedením doktora Záhího Haváse totiž původně hledal zádušní chrám faraona Tutanchamona. Místo toho však archeologové objevili ztracené egyptské zlaté město, oznámily egyptské úřady minulý čtvrtek. Někteří experti tento úspěch popisují jako největší nález od Tutanchamonovy hrobky.
Vykopávky poblíž města Luxor a slavného Údolí králů byly zahájeny v září minulého roku. Tehdy ještě archeologové neměli tušení, co na ně pod nánosem zeminy čeká. Během pouhých pár týdnů však nález začal ukazovat jasnější kontury. Vědci v písku narazili na kolem tří metrů vysoké typicky rozmístěné stěny. Odhalili tisíce let staré město, čímž si skupina kolem bývalého generálního tajemníka Nejvyšší rady pro památky Egypta Záhího Haváse předplatila zmínku v předních světových médiích.
„Objevili velké město zachované v dobré kondici, s téměř kompletními zdmi a místnostmi plných nástrojů každodenního užití,“ stojí v oficiálním prohlášení egyptských úřadů. „Po tisíce let zůstaly nálezy nedotčeny, jako kdyby je tam starověcí obyvatelé nechali teprve včera,“ doplnil archeologický tým další specifikace.
Vědcům se podařilo identifikovat řadu staveb různých typů. Zatímco severní část města, která se údajně skládá převážně z administrativních budov, zůstává z větší části neodhalená, v jižní části našli například bývalou pekárnu nebo množství výrobků sloužících k uskladnění zásob.
Nálezy nyní obdivují odborníci z celého světa. „Tenhle objev je druhým nejdůležitějším archeologickým objevem od odhalení Tutanchomanovy hrobky,“ uvedla podle BBC egyptoložka Betsy Brian z Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru. „Město nám poskytne jedinečný náhled do života starověkých Egypťanů v době, kdy byla říše na vrcholu,“ dodala.
Tisíce let zpět
Zlaté město zvané také Aten, vzniklo zhruba před 3400 lety. Tedy v době vrcholu slávy a prosperity, kdy Egyptu vládl faraon Amenhotep III. (1390-1353). Pevné místo v historii mu zajistily slavné Memnonovy kolosy vyobrazující samotného vládce, jeho ženu a matku. Říše se tehdy údajně rozpínala na území mezi řekou Eufrat a Súdánem.
Amenhotep III. později vládl spolu se svým synem Achnatonem a právě s ním se pojí jedna z největších záhad tohoto období. A sice proč se společně se svou královnou Nefertiti rozhodl opustit město a vybudovat nové, dříve známé jako Achetaton (dnes El Amarna). Někteří odborníci sice doufají, že jim nové nálezy poskytnou potřebná vodítka k pochopení těchto motivací, jiní však zůstávají skeptičtí. „Nevsadila bych si na to. Achnaton má ve zvyku držet si svá tajemství – podobných příležitostí jsme za posledních 150 let měli celou řadu, ale žádná z nich to nerozluštila,“ komentovala britská archeoložka Hannah Pethen z Liverpoolské univerzity.
