Bernadette Soubirous: Chudá a nemocná dívka, které se zjevila Panna Maria
Před více než 160 lety se ve francouzských Lurdech začaly dít zvláštní věci. Jejich ústřední postavou se stala teprve čtrnáctiletá dcera chudých mlynářů. Ačkoliv ji mnozí nejprve podezřívali ze lží a bláznovství, nakonec byla prohlášena za svatou.
Bernadette Soubirous se narodila 7. ledna roku 1844 ve mlýně Boly v Lurdech ve čtvrti Lapaca. Byla nejstarší z šesti sourozenců a její rodiče měli velmi hluboko do kapsy. I proto nikdy nenavštěvovala školu a byla prakticky negramotná. Poté, co rodina musela mlýn opustit a přestěhovala se do bývalého lurdského vězení, trávila Bernadette spoustu času toulkami po okolních lesích.
Pozdrav z nebe
Její život se změnil jednoho únorového dne roku 1858, kdy se společně se sestrou a kamarádkou vypravila do lesa na dříví. Sbírala větve do otýpky, když tu najednou ucítila několikrát po sobě zvláštní závan větru. Když se ohlédla směrem, kudy proudil, spatřila ve výklenku skalního útvaru zvaného Massabiellle silnou záři. Ta obklopovala postavu mladé ženy v bílém rouchu s modrou šerpou. Na hlavě měla závoj, v ruce růženec a kynula jí, ať přistoupí blíž. V Bernadette by se pochopitelně krve nedořezal a po procitnutí z šoku utekla pryč.
Zvědavost jí ale nedala a o tři dny později se v doprovodu několika kamarádek vydala opět ke skále. Znovu spatřila onu nádhernou ženu. Tentokrát před ní neutekla, naopak se k ní začala modlit. Nikdo z přítomných dívek ale podobné zjevení neměl, a tak se snažily Bernadette probrat z podivného tranzu a odvést z lesa domů.
Místo s otazníkem
Zvěsti o dívčině prapodivném vidění se brzy rozkřikly a ke skále začali proudit nejen zvědavci, ale i církevní hodnostáři z širého okolí.
Bernadette spatřila během následujícíh pěti měsíců ženu celkem osmnáctkrát, přičemž několikrát s ní i komunikovala. Při devátém setkání ze dne 25. února začala lézt Bernadette náhle po čtyřech kolem skály a v jednom místě hrabat do země. Z onoho místa pak vytryskl zázračný pramen vody, kterým jsou nyní Lurdy proslulé. Když se jí zjevila naposledy, 16. července, představila se jako Panna Marie Immaculata, tedy neposkvrněné početí.
Trnem v oku
Namísto toho, aby se z Bernadette stala okamžitě církevní celebrita, musela čelit množství nepříjemností. Kněží ji podezřívali ze lží a rouhačství, světské úřady z výtržnictví. Prohlíželi ji i lékaři, lidé se jí vysmívali. Nikdo nechápal, proč by si Bohorodička vybrala právě ji, drzou, nevzdělanou a naivní dívku.
Místní farář Peyramale, který měl s Bernadette velký problém, se chytře poradil s biskupem a nechal církev nakonec vstoupit do hry. Potvrdili dívčiny vidiny, ale zároveň ji nechali rychle izolovat. Bernadette vstoupila do kláštera svatého Gildarda v Nevers, kde začala pracovat jako řeholní ošetřovatelka v nemocnici.
Ačkoliv ji od dětství trápilo astma, ke kterému se později připojila tuberkulóza kostí, léčivý pramen ji nikdy neuzdravil. Zemřela 16. dubna roku 1879 ve věku pouhých pětatřiceti let. Nad studánkou, kterou vlastnoručně vyhrabala ze země, se od roku 1876 tyčí bazilika Neposkvrněného početí a každoročně tam přijede přes deset milionů lidí z více než 140 zemí světa hledat zdraví a vyslyšení svých modliteb.
Zázraky bez odpovědí
Opravdové zázraky se začaly dít až po Bernadettině smrti. Když bylo po třiceti letech její tělo exhumováno, zjistilo se, že Bernadettiny šaty se rozpadaly, prsten rezavěl, ale její tělo bylo téměř netknuté. Situace se nezměnila ani po dalších deseti letech. Od roku 1925 je její tělo vystaveno v klášterním skleněném sarkofágu a v roce 1933 byla prohlášena za svatou.
