Dnešní děti již z obezity nemají šanci vyrůst
Jaké dopady bude mít epidemie spojená s lockdownem na růst obezity v dětské populaci? Co je hlavní příčinou rozvoje nadváhy u dítěte? Jaký vliv má genetika a jaký rodinné prostředí? A jaký věk dítěte je z tohoto hlediska rizikový? Odpovědi přináší jeden z podscastů Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Hostem moderátorky Karolíny Antlové v podcastu Zdraví v kostce byl lékař Zlatko Marinov, vedoucí obezitologické poradny, autor mnoha publikací o správné výživě v dětském věku a o problematice dětské obezity.
Podle Marinova se situace za posledních třicet let změnila. Posunuli jsme se tak daleko, že děti v současné době nemají šanci z obezity vyrůst. Ty s nadváhou se stanou v dospělosti obézními. Přitom 99 procent z nich má dnes tzv. běžnou obezitu neboli obezitu jablíčkového typu, která se rozvíjí především v břichu, a to má významné metabolické konsekvence. Z obezity se stává závažný zdravotní problém.
Hrozí krize dětské obezity
Za posledních deset let jsme podle Marinova zažívali období stabilizace dětské nadváhy, kdy jsme měli čtvrtinu dětí s nadváhou. Bohužel ale narůstala obezita, takže 60 procent z té čtvrtiny dětí s nadváhou má obezitu. A Marinov předpokládá, že kvůli epidemii a lockdownu dojde ještě k jejímu výraznému nárůstu. Předpokládaný čtyřkilový nárůst hmotnosti u adolescentů už nezvládne žádný jednotlivec bez odborné pomoci, říká.
Rodinné prostředí je toxicky obezitogenní
Genetika se za třicet let nezměnila. V české populaci je asi 80 procent lidí s proobezitogenním genomem a jen 20 procent má vůči obezitě rezistenci. Co se ale významně změnilo, je prostředí, ve kterém žijeme. To je toxicky obezitogenní a z tohoto hlediska je rodinné prostředí pro dítě nebezpečné. Dítě je v rodině vystaveno jeho extrémnímu vlivu. Když nezvládne zdravý životní styl rodina, odrazí se to na dětech.
Klíčová pro budoucí vývoj hmotnosti dítěte je podle Marinova koncepční hmotnost matky i otce (pozn. red.: hmotnost při početí). Proto doporučuje, aby se budoucí rodiče půl roku před otěhotněním věnovali své hmotnosti. „Za každou cenu! To je klíčové,“ říká. Žena, která má obezitu při početí, dává svému dítěti čtyřikrát vyšší šanci, že bude mít v životě také obezitu. Žena, která má nadváhu, mu dává dvojnásobné riziko. Otec s obezitou pak dává svému dítěti dvojnásobné riziko.
Čtyři věková období jsou riziková
První riziko představuje vyšší hmotnost novorozence. Dítě, které má větší hmotnost při porodu má dvojnásobné riziko obezity v životě. Riziková jsou už čtyři kila. Další krizová období jsou v šesti měsících, ve třech letech, v pěti letech. Mimo tato období není rozvoj obezity viditelný a není třeba se tak soustředit na prevenci. Klíčový je předškolní věk – do školy už jsou děti s nadváhou. Školy ji můžou jenom zhoršit.
Co mohou rodiče udělat pro zdravý rozvoj hmotnosti dítěte? Jak se rozezná nadváha a obezita a v jakém okamžiku je třeba při vývoji obezity u dítěte léčebně zasáhnout? Poslechněte si doporučení MUDr. Marinova v podcastu.
