Distanční medicína aneb budoucnost péče o pacienty
Jak v budoucnu změní moderní technologie vztah mezi pacientem a lékařem? Jaké jsou výhody distanční zdravotní péče? Lze najít rovnováhu mezi efektivitou lékařské péče a potřebami pacientů? Právě distanční medicína je tématem jednoho z podcastů ze série Zdraví v kostce Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Moderátorka Karolína Antlová téma probírala s Danielem Soukupem, manažerem telemedicínských služeb sítě zdravotnických zařízení EUC.
Podle Soukupa je pojem distanční medicína hodně široký a EUC se věnuje jen určitému výseku. „My jsme tady v Čechách teprve na začátku, takže u nás je metoda komunikace s lékařem na dálku opravdu v plenkách,“ říká Soukup. Lékaři ještě přesně nevědí, jak s metodou pracovat, a pacienti neumějí službu používat, takže zatím to EUC přináší spíše větší náklady. Výhodou je, že pokud je vše dobře nastaveno, pacienti mají snadný a rychlý přístup k lékaři.
Do dvou let bude péče na dálku na všech klinikách EUC
Objem zdravotní péče, kterou je třeba poskytovat, neustále roste. Jak populace stárne, je mnohem více pacientů, kteří mají různé chronické choroby, a zároveň dnes lze léčit mnohem více nemocí než dřív. EUC staví procesy umožňující péči o pacienta na dálku tak, aby se lékař cítil při jejím poskytování bezpečně, aby se do rizika nedostal ani pacient, ani lékař. Plánujeme, že principy telemedicíny budeme mít do dvou let na všech našich klinikách, říká Soukup.
Co lze a nelze v pojetí EUC na dálku léčit
Telemedicínská služba umožňuje pacientovi řešit nový zdravotní problém, který má. Probíhá to tak, že na začátku se od pacienta pomocí umělé inteligence sesbírají informace (pacient chatuje s robotem) a na jejich základě se sestaví anamnéza, která je potom přeposlána lékaři. Ten už díky tomu ví, o čem se s pacientem bavit, a může se věnovat rovnou hlavnímu problému.
Kromě nových zdravotních potíží může pacient s lékařem dálkově řešit i následnou péči – jestliže už na návštěvě u doktora byl a je potřeba udělat kontrolu, dá se to udělat digitálně, pokud je to vhodné. A stejně tak se pracuje s chronickými pacienty, pro něž se digitalizují léčebné plány, aby péče pro ně byla dosažitelná, aby byli lépe informováni a rozuměli, proč se co dělá. Tím spíše pak dodržují doporučení lékaře.
V současnosti lidé řeší s lékařem na dálku hlavně covidové problémy, dermatologické problémy, alergie a různé sezonní potíže. Zvládají to i starší pacienti. Ne ve všech případech je ale distanční konzultace vhodná. Když je pacient v ohrožení života, měl by volat rovnou linku 155. Další omezení platí například pro těhotné ženy, a péče o děti se na dálku neposkytuje vůbec, protože lékař nemůže na dálku komunikovat přímo s pacientem.
Je třeba vyřešit financování
Podle Soukupa musí EUC společně se zdravotními pojišťovnami vymýšlet, jak všechny ty inovativní věci financovat, aby zapadly do systému veřejného pojištění. A pak je tady další možnost financování. Je tu velká skupina zaměstnavatelů, kteří by mohli následovat příklady některých firem v zahraničí ochotných platit poskytovateli za to, že zlepšuje zdravotních stav jejich zaměstnanců, myslí si Soukup.
Je důležité, aby se zaměstnavatelé zajímali o prevenci svých zaměstnanců? Mohou je k prevenci nějak motivovat? Na jaké úrovni je zdravotní gramotnost v České republice? A může ji distanční péče zlepšit? – Dozvíte se v podcastu.
