V podnikání je nejtěžší přežít vlastní růst, říká Martin Cígler ze Solitey
Rozhovor s Martinem Cíglerem jsme dělali doslova za pět minut dvanáct. Hned po Vánocích se totiž chystal už na svou pátou cestu s Rallye Dakar do Saudské Arábie. U té je nejen členem doprovodné posádky, ale také oficiálním fotografem. Jaké byly jeho začátky v podnikání, co říká na raketový nárůst e-shopů během pandemie a jak se dostal ke své vášni, Dakaru?
Podnikat jste začal hned po revoluci. Co bylo pro vás tenkrát nejtěžší?
Je to o úhlu pohledu. Mně tehdy nepřišlo těžké nic. Bylo mi pětadvacet, viděl jsem nekonečné možnosti podnikání a velkou poptávku po něčem, co u nás v tu dobu masám nově zrozených podnikatelů chybělo – neměli v čem účtovat, fakturovat, vytvářet daňová přiznání a nějak automatizovaně řešit ekonomickou administrativu svých nových firem. Pro ně jsem během tří měsíců v ložnici našeho malého panelákového bytu v Brně na Lesné napsal první program Money. Moje těhotná žena, která úplně ze začátku nebyla nadšená z toho, že jsem dal výpověď z podniku, kde jsem do té doby pracoval jako programátor, velmi rychle pochopila, že život se mnou bude jedno velké dobrodružství.
Největší výzvy přišly až o mnoho let později, kdy už tehdejší Cígler Software dosahoval stamilionových obratů a já jsem se rozhodl jeho část prodat, respektive spojit se se Sandberg Capital. Myslím, že každý podnikatel, který prodává firmu, již vybudoval od nuly, musí překonat své vlastní ego. Já jsem ale věděl, že nový investor pomůže firmě skokově vyrůst a posune ji mnohem dál. A díky tomu, že jsem si touto zkušeností prošel, mohu se dnes vžít do pocitů majitelů firem, které jsou předmětem našich akvizic. I pro ně je pak jednání se mnou mnohem autentičtější.
Přibližte nám trochu více, za čím vším vaše firma stojí?
Solitea se historicky profilovala jako poskytovatel podnikových informačních systémů, sloužící firmám k vedení účetnictví, fakturaci, zpracování mezd a obecně k řízení ekonomiky firem. Dnes ale jednotlivcům, firmám všech velikostí i státní správě pomáháme digitalizovat a automatizovat jakoukoli část jejich byznysu či provozu. Přes zmíněné ekonomické softwary, nástroje pro marketing a prodej či péči o zaměstnance. Umíme dodat celou IT infrastrukturu a převést celou firmu do bezpečného cloudového prostředí. Pohlídáme daně i compliance – tedy soulad s legislativou. Ulehčujeme život také podnikatelům, kteří používají naše populární systémy iDoklad, Dotykačka nebo Markeeta. Téměř každý Čech už se asi setkal s naší aplikací eRecept. Dodáváme také komplexní IT řešení pro státní správu – například pro celní úřady nebo zdravotní pojišťovny. Myslím, že Česko na tom s úrovní digitalizace není zdaleka tak špatně, jak se mnohdy říká. Problémem je roztříštěnost řešení, která jsou pak každý pes jiná ves, a to že u nás digitalizaci stát systematicky neřídí.
Nemůžu se nezeptat. Jak covidová doba zasáhla váš byznys?
Přistoupili jsme k situaci jako k příležitosti. Všichni se v prvních covidových vlnách učili fungovat v nové situaci. Firmy, podnikatelé, školy, úřady i všichni ostatní začali ze dne na den pracovat s digitálními nástroji, zaměstnanci nastoupili na home office, boom zažily nejen komunikační video platformy, ale také sharepointy a nástroje umožňující, aby několik lidí vytvářelo a upravovalo dokumenty najednou nebo v reálném čase spolupracovali na jakémkoli jiném projektu. I firmy a instituce s rigidním prostředím, kde spousta věcí roky “nešla”, najednou vcelku hladce přešly na tento nový model práce. Musely, jinak to nešlo. Nejčastější výmluvy typu bezpečnost, velké náklady nebo legislativa padly. Poptávka po nejrůznějších digitálních řešeních se vzedmula a naším úkolem bylo ji uspokojit.
Češi přesunuli během pandemie své nákupy na internet. Ecommerce zažívá boom. Co pro vás znamenal obrovský nárůst e-shopů?
My jsme v první řadě ohromeně sledovali, s jakou vervou se Češi po prvních dvou lockdownech, které mnohé podnikatele téměř nebo úplně zničily, znovu vrhli do podnikání. Je to skoro zázrak, že navzdory všem vládním snahám podnikatele nesystematickými a nelogickými opatřeními zničit, se lidé nevzdali a opět se pustili do podnikání. Pandemie přinesla raketový nárůst nových eshopů. Lidé z obýváků a garáží začali nabízet a prodávat prakticky cokoli a většinou úspěšně. Jak to ale v podnikání bývá, nejtěžší je přežít vlastní růst. Když eshop doroste do určité velikosti, přestává ruční řešení stačit. Už nemůžete řešit objednávky, expedici či reklamace dělat v excelu. O marketingu a přímému oslovování zákazníků nemluvě. Tuto fázi růstu nepřežije podle statistik až 99 % eshopů, protože včas nenastaví automatizované procesy, které jim pomohou se skokově narůstající poptávkou, logistikou a dalšími nároky. My jim tuto fázi pomáháme překonat.
Přinesla podle vás covidová doba něco pozitivního?
Samozřejmě. Kromě již zmíněnému skoku Česka do digitálního světa 21. století je to určitě větší odvaha lidí a samostatnost. Uvědomili si, že na pomoc státu se opravdu nemohou příliš spoléhat, a to je ve výsledku posílilo. Určitě v prvních fázích pandemie také velkou pospolitost a schopnost lidí držet spolu. I když to vypadá, že společnost je teď kvůli otázkám očkování a nekončící covidové krizi nesmiřitelně rozhádaná, věřím, že směřujeme k tomu, že zdravý rozum a osobní zodpovědnost každého zvítězí.
Jste vášnivý cestovatel. Máte procestovaný skoro celý svět. Co si s sebou nezapomenete nikdy přibalit?
Foťák. Fullframe zrcadlovka s objektivem sice váží skoro dvě kila, ale výsledek se s žádným fotomobilem pořád ještě nedá srovnávat.
Letos vás už popáté čeká Rallye Dakar, kde fungujete jako oficiální fotograf. Jak se majitel softwarové firmy dostane k takovému koníčku?
Většina věcí se v životě udá tak nějak sama. Já jsem vždycky tíhnul k cestování, začal jsem jezdit autem na expedice, můj nejmladší syn se díky tomu vyškrábal na nejvyšší horu Maroka Jebbel Toubkal v šesti letech. Mám hodně kamarádů, kteří to o mně věděli, a když u Macíků hledali řidiče doprovodné Toyoty, jeden z nich si na mě vzpomněl. No a já si s sebou nezapomněl vzít foťák.
Jaké máte další cestovatelské plány v roce 2022?
V práci máme novou kolegyni z Kazachstánu. A strašně krásně se s ní o té zemi povídá. Do toho mám nově postavenou expediční Toyotu, tak se bojím, že budu muset jet zase do Asie (smích).
