Blbá i dobrá stavba stojí skoro stejně: Výsledkem soutěže šesti nejlepších architektů je kvádr za 168 milionů
Nic víc než kvádr, takový dojem budí na první pohled přístavba vědecké knihovny v jihočeské metropoli. A fakt, že je výsledkem otevřené architektonické soutěže, pochybovačně zvedá nejedno obočí. Sebevědomější kritici se pak nechávají slyšet, že to, co zvládla dvojice renomovaných architektů za 168 milionů, by postavili taky. Jenže zdání někdy klame a v případě minimalismu to platí dvojnásob. Ten může být funkční jen za předpokladu, že vykazuje spoustu propracovaných a na první pohled nenápadných detailů, které z prvoplánově nezajímavé stavby dělají překvapivou.
V roce 2016 využil Jihočeský kraj nový zákon o veřejných zakázkách a vypsal na základě něj užší architektonickou soutěž, která do té doby nebyla možná. Sliboval si od ní návrh dostavby hlavní budovy vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Na výzvu reagovalo 27 ateliérů, ze kterých bylo vybráno na základě portfolií a dalších kvalifikačních kritérií šest adeptů a z nich následně tři finalisté.
Třetí místo obsadilo studio Projektil, které se může pochlubit realizací Národní technické knihovny v Praze nebo královéhradecké knihovny. Jejich záměrem bylo původní budovu nastavět o jedno patro. Ivan Kroupa, autor technologické budovy UMPRUM, kterou si můžete prohlédnout zde, obsadil druhé místo s plánem obohacení původní budovy o výraznou novostavbou. Porotu složenou z odborníků a zástupců kraje ale nakonec nejvíc oslovil projekt jednoduchého přízemního pavilonu dua architektů Kuba a Pilař, který původní stavbě nijak nekonkuruje, ale naopak ji doplňuje o to, co je potřeba.
„Naprosto zásadní roli pro tuhle novostavbu hraje přirozené světlo a způsob, jakým se dovnitř dostává. Pochopitelně se jedná o celou vnější fasádu, skrz kterou je onen přístup světla úplně maximalizovaný, ale to není vše. Kromě toho je totiž ve stropu provrtáno hned šest světlíků poměrně velkých, monumentálních rozměrů, které přinášejí světlo shora. Pod každým z nich se nachází takové neformální posezení, místo, které je udělané jinak než běžně umístěné regály,“ popisuje architekt Adam Gebrian způsob, jakým architekti maximalizovali přísun přirozeného světla dovnitř.
Zdánlivě prostý kvádr má ale i další propracované detaily. Pokud vás zajímá jaké, pusťte si další z epizod seriálu Překvapivé stavby v úvodu videa.
