Vodíkový vlak poprvé v Česku. Jak bude vypadat budoucnost na kolejích?
Vodíkový vlak Coradia iLint je poprvé v česku a projet se jím může každý. Jeho první cesta vedla z hlavního nádraží v Praze přes Vrané nad Vltavou do Mníšku pod Brdy a zpět. O jízdu byl velký zájem a mnoho dalších lidí stálo podél trati, aby si vlak alespoň vyfotografovali. Pokud se jím chcete také svézt, můžete, čas máte do 24. 5.
Jak vlak funguje?
Vodík proudí ze zásobníku do palivového článku a slučuje se se vzduchem. Zde dochází k chemické reakci mezi kyslíkem a vodíkem. Teplo, které u toho vzniká, se mění na kinetickou energii. Během procesu se vylučuje pouze pára a kondenzovaná voda, která je zcela nezávadná. Nulové emise jsou spolu s tichým provozem hlavní výhodou oproti normálním vlakům.
Dalším rozdílem je rychlost. Nejvyšší rychlost tuzemských vlaků je 160 km/h. Vodíkový vlak dosáhne maximálně 140 km/h. Ale má větší tažnou sílu, proto je vhodnější pro převoz těžkých nákladů a zároveň se i rozjíždí rychleji.
A kde by se s těmito vlaky jezdilo?
V Česku je skoro 9 a půl tisíce železničních tratí, z toho téměř třetina je elektrizována. Po zbytku ale musí jezdit dieselové vlaky. A právě ty by mohly vodíkové vlaky nahradit. Jedná se především o regionální trasy, kde výše zmíněná nižší maximální rychlost nehraje roli, protože jen málo lokálních úseků umožňuje její dosažení. Vodíkový vlak ujede okolo cca 1000 km, než mu dojdou zásoby vodíku. Jejich doplnění trvá 25–30 minut.
Velká nevýhoda vodíkového vlaku je riziko výbuchu vodíku. Plynný vodík je vysoce hořlavý a energie potřebná k jeho vznícení je 10krát menší než energie potřebná ke vznětu zemního plynu. Vlak má všechna možná bezpečností zařízení, aby se jakýmkoliv nehodám zabránilo. V případě náhodného úniku vodík rychle uniká do atmosféry a je méně pravděpodobné, že vytvoří výbušné kapsy. A pokud nastane požár, nevypouští toxické výpary na rozdíl od jiných paliv.
Více o vlaku nám pověděl Maurice Ezratty, zástupce firmy Alstom, který se na projektu významně podílel
V čem se vodíkový vlak liší oproti ostatním?
Na rozdíl od ostatních vlaků je tenhle poháněn vodíkem, nikoli fosilními palivy. V zásadě jsme neprováděli žádné dramatické změny. Převzali jsme původní design vlaku a jen nahradili systém, jímž je vlak poháněn.
Jaké jsou nevýhody tohoto typu vlaků?
To je těžké říci, ohlasy pasažérů na náš produkt bývají převážně pozitivní. Vlaky jsou v provozu od roku 2018 a zpětná vazba, již doposud slýcháme, vychvaluje jednak nízkou frekvenci vibrací, což v důsledku vede ke komfortní a plynulé jízdě.
Domníváte se, že v budoucnu vodíkové vlaky zcela nahradí stávající vlaky?
Určitě, pravděpodobnost této hypotézy je vskutku vysoká. Na neelektrifikovaných tratích se jedná o nejekologičtější možný způsob dopravy. Zdroj energie je snadno přenosný, a navíc nezanechává uhlíkovou stopu. Na elektricky vedených tratích, bohužel, není možné vodíkové vlaky nasadit, každopádně emise jsou u tohoto druhu pohonu rovněž nulové.
Jak se dá technologie vodíkového pohonu dále rozvíjet?
Aktuálně nestojíme před otázkou rozvoje, technologie je rozvinutá dostatečně. Teď nás čeká vypořádání se s jejími způsoby rozšíření, aby se technologie stala součástí ekosystému, a to od vývoje vodíku až po jeho užití. Proto by se tyto informace měly šířit jak mezi obchodníky, koncovými uživateli, tak politiky. Právě na nich závisí, jakým směrem budeme expanzi směřovat.
V dalších dnech Coradia iLint zavítá do České Třebové, Olomouce, Ostravy, Českých Budějovic, Jihlavy, Liberce, Hradce Králové, České Lípy a svoji jízdu ukončí v Ústí nad Labem.
