Americký sen vyměnil za moravský venkov. V Šanově vznikla opravdu Živá farma
Z rušného New Yorku až na klidný venkov Jižní Moravy. Tak by se dal popsat příběh Libora Kožnara, který se před několika lety vrátil z amerického velkoměsta zpět do Čech, aby zde založil vysněnou farmu. Jak hospodářství v Šanově vypadá a co se zde pěstuje se dozvíte v naší reportáži.
Příběh Živé Farmy se začíná psát zanedlouho poté, co se Libor Kožnar rozhodl z ulic New Yorku vrátit na rodnou půdu jihomoravského Šanova, na níž s hospodařením pomáhal od dětství. Už během života ve světové metropoli, kde pracoval od roku 1999 a živil se coby stavební projektant, ho totiž fascinovaly newyorské farmářské trhy a o víkendech dával před velkoměstem často přednost pobytu na venkově. Malá farma mezi Mikulovem a Znojmem pak vznikla v roce 2017 a od samotného počátku bylo jejím posláním přinášet zdravé jídlo na stůl, pečovat o půdu, ekosystém a šířit hodnoty ekologického zemědělství.
Na 11 hektarech se zde pěstuje ovoce, zelenina, bylinky, víno nebo třeba květiny, přičemž největší úspěch mezi zákazníky sklízí nejrůznější saláty. Své produkty pak Libor nabízí prostřednictvím komunitou podporovaného zemědělství v podobě bedýnek, které jsou pravidelně rozváženy jak do okolí Šanova, tak do nedalekého Znojma nebo také Brna.
Filozofie hospodářství, která se skrývá už v samotném názvu, je podpora nejrůznějších živých organismů, jež se přirozeně nachází v přírodě i půdě a pomáhají tak v pěstování. „Přejeme si, aby naše farma byla sama živý organismus, který se neustále rozvíjí. Zároveň věříme v sílu vzdělávání a v možnost vyzkoušet si něco na vlastní kůži, tvořit vlastníma rukama. Naším cílem je zkrátka vytvořit komunitu, které záleží na tom, jak se chová k přírodě,“ vysvětluje Libor Kožnar.
Živá farma se svým přístupem řadí mezi zastánce diverzity a starých odrůd, jež nejsou patentovány a drženy v rukou nadnárodních korporací. „Právo vlastnit semínka je právo na svobodu a demokracii. Zákazníci a přátelé, kteří u nás nakupují a podporují Živou farmu, nedostávají rajče nebo jednozrnku pouze jako komoditu. Jsou také součástí hodnot a aktivismu, snažících se o udržování starých odrůd, diverzity, kultury a genetiky, i hnutí demokratizujícího mnohdy globální monopolní obchod a politiku. Tito lidé svým uvědoměním a chováním vnášejí svobodu do našich životů a jsou mimo jiné součástí živého uměleckého procesu, který přináší interaktivní prožitkové představení a unikátní zážitek,“ uzavírá Kožnar.
Rádi byste vyrazili na některou z ekofarem? Navštivte stránky lovime.bio a kamprobio.cz, kde pomocí interaktivních map jednoduše vyhledáte tu, jež se nachází nejblíže vašemu okolí, a zároveň si prohlédnete její aktuální nabídku.
Zajímá-li vás problematika ekologického zemědělství nebo třeba jen hledáte nové recepty, na stránkách myjsmebio.cz najdete spoustu zajímavých informací i inspirace k vaření.
Jaká loga se používají k označení biopotravin?
Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, již dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce.
Národní značení
Je-li na vámi vybrané potravině logo biozebry s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“, můžete si být jisti, že poslední úpravu tohoto výrobku – ať už výrobu, zpracování, či balení – provedl subjekt certifikovaný českou kontrolní organizací. Která organizace certifikaci v ČR provedla, zjistíte jednoduše. Stačí se podívat na číselný kód ve tvaru „CZ-BIO-xxx“, jenž najdete u loga biozebry.
Evropské značení
Pokud výrobek pochází ze zemí Evropské unie, musí být označen biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin. Ten se obvykle uvádí ve formátu „EU“, nebo „mimo EU“ společně s názvem země, ve které byly vyprodukovány všechny použité suroviny.
