Takhle vydělávají nákupní centra a nádraží na našem strachu z prázdnoty
Praha je městem s celosvětovým věhlasem a její krásy každoročně přijíždí obdivovat miliony turistů. Do metropole přitom vyráží ze všech koutů planety, před vypuknutím pandemie koronaviru byla dokonce pátým nejnavštěvovanějším evropským městem. Štěstím je, že většina z těch, co do hlavního města České republiky zamíří a vystoupí na Masarykově nádraží, zřejmě nevěří v lásku na první pohled. Kdyby ano, tak by z vlaku snad radši ani nevysedli.
První nádraží parostrojní železnice v Praze přitáhlo pozornost architekta a kritika veřejného prostoru Adama Gebriana. Přímo vedle tzv. Masaryčky totiž vzniká stejnojmenný projekt zesnulé Zahy Hadid, na němž se první dáma architektury ještě podílela. Jedná se o komplex monumentálních rozměrů, který pochopitelně přitahuje zrak jak široké veřejnosti, tak mnohých odborníků. Výjimkou není ani tvůrce série Gebrian: Plus/Minus, kterého zajímá, co se stane s původní budovou, když vedle ní vznikne moderní dominanta. Může to fungovat? V současných podmínkách jen stěží.
„Miluju otevřené převýšené prostory, které jsou prosvětlené a jsou tak na pomezí mezi interiérem a exteriérem, a mám strašně rád, když jsou takzvaně prázdné. Mám ale dojem, že my máme z té prázdnoty nějaký strach a ještě se na tom snažíme vydělat a vytáhnout z ní nějaké peníze, takže ji musíme obsadit. Začneme do ní vždycky dávat automaty, kiosky, stánky, prostě něco, co tam nikdy nebylo zamýšleno. Po stranách pak vzniká spousta prostoru, kde ty služby a obchůdky mohly být, a hala tak mohla zůstat prázdná. Není to jen tady, protože si toho trendu můžete všimnout i ve vedlejším hlavním nádraží a prakticky v každém nákupním centru,“ komentuje Adam Gebrian to, jak se v Česku nakládá s veřejným prostorem, a s povzdechem konstatuje, že to diskvalifikuje krásu původního objektu.
Pro další postřehy ze světa architektury a veřejného prostoru sledujte i další díly série Gebrian: Plus/Minus z produkce internetové televize Mall.tv zde.
