Platíte tisíce navíc kvůli energožroutům? Poradíme, jak je dostat pod kontrolu
Zbytečné přetápění, špatně nastavený bojler nebo neodmražená lednice – to je jen krátký výčet věcí, kvůli kterým mohou z vašeho rodinného rozpočtu zbytečně unikat až tisíce korun ročně. Jak na největší energožrouty ve vaší domácnosti vyzrát? Připravili jsme několik rad a instrukcí, díky kterým budete za energie platit méně.
Při kontrole své spotřeby energií začněte u každodenních drobných návyků, které nevyžadují velké úsilí, avšak když je začnete dodržovat všechny naráz, projeví se ve vašem vyúčtování značně. Namísto takzvaného stand-by módu vytahujte spotřebiče ze zásuvky. Při vaření využívejte zbytkové teplo z rozpálené plotýnky a používejte důsledně poklice, abyste zamezili zbytečným tepelným únikům. Zhasínání v místnostech, v nichž se zrovna nikdo nenachází, by mělo být samozřejmostí.
Správné topení vám uspoří tisíce
Jednoduše ušetříte také na vytápění. Až 4 290 Kč získáte do rozpočtu navíc tím, když budete všechny místnosti vytápět na teplotu o 1,5 °C nižší, než jste doposud zvyklí. Pro každou místnost nastavte optimální teplotu, díky které zbytečně nepřetopíte, ale zároveň udržíte teplotní pohodu. V obýváku se doporučuje maximálně 21 °C, v ložnici a kuchyni 19 °C, v koupelně 22 °C, v předsíni a na chodbách bude stačit 17 °C.
Ohlídejte si také, zda máte správně nastavenou teplotu na ohřívači vody. Často ho domácnosti nastavují na 60 a více °C. Zcela dostačujících je přitom pouhých 50 °C. Při příliš vysoké teplotě nejenom že se spotřebovává více energie, ale vznikají tím také ideální podmínky pro ukládání solí, kvůli kterým bojler pracuje méně efektivně. Pokud teplotu v bojleru snížíte o 10 °C, ušetříte na výdajích za energie až 4 920 Kč za rok.
Ohlídejte si distribuční sazbu
Obvykle slouží bez přestání 24 hodin denně, a proto patří lednička a mrazák mezi největší energožrouty u vás doma. Dbejte tudíž na to, abyste lednici nepodchlazovali a drželi optimální teplotu 5 až 8 °C. Studenější prostředí se na trvanlivosti potravin nepodepíše, avšak na vyúčtování za elektřinu ano. Rozdíl mezi 5 a 3 °C může u novějších chladniček dělat rozdíl až 570 Kč ročně. Vyvarujte se také tvorbě námrazy, která při vrstvě 3 až 5 milimetrů zvyšuje spotřebu elektřiny až o 30 %.
Na cestě za nižším účtem za energie nezapomeňte ani na kontrolu hlavního jističe a distribuční sazby, kterou určuje distributor, ne poskytovatel elektřiny. Domácnost se standardním vybavením používá obvykle sazby D01d či D02d. Při vytápění, ohřevu vody nebo dobíjení elektromobilu elektřinou dostane domácnost distribuční sazbu s nízkým a vysokým tarifem, podle kterých se pak účtuje nižší či vyšší cena elektřiny. Podle využívaných elektrospotřebičů se instaluje i hlavní jistič, od jehož velikosti se odvíjí platba za jistič. Její výše závisí na kapacitě a distribuční sazbě, přičemž čím je jistič silnější, tím je platba vyšší.
Nákladnější investice se vrátí do pár let
Může se zdát, že na technickém stavu spotřebičů tolik nezáleží. Avšak to, že spotřebič funguje bez problémů, neznamená, že je úsporný. Starší modely jsou nehospodárné a s energií nepracují efektivně. Jestliže spotřebiče ve vaší domácnosti něco pamatují, je na čase popřemýšlet nad výměnou za úspornější. Například moderní lednička třídy A (dříve A+++) dokáže oproti staršímu typu pohnout s vyúčtováním směrem dolů až o několik tisíc korun za rok.
Mezi další úsporná opatření, která si zpočátku žádají větší investici, patří třeba výměna oken, zateplení fasády objektu, případně změna vytápění na tepelné čerpadlo nebo pořízení fotovoltaiky na střechu. Například dům s ohřevem vody elektřinou ušetří po instalaci solárních baterií s ukládáním energie do baterií za rok více než 41 000 Kč ročně. Při počátečních nákladech okolo 200 000 Kč se investice vrátí zhruba do 5 let. Možností, jak fotovoltaická řešení nakombinovat a snížit tak svou spotřebu, je přitom celá řada.
