20 let od smrti Dolly: Od klonované ovce ke geneticky upraveným dětem. Co už všechno umíme
Letos je to už dvacet let, co nás opustila Dolly, nejznámější ovce v dějinách a první savec, který vznikl jako geneticky totožná kopie dospělého jedince. Za ty dvě dekády jsme se v používání genetických nástrojů posunuli o hodně velký kus dál. Pomocí technologií jako je CRISPR nebo Cas9 vědci dokážou manipulovat se sekvencemi genů tak snadno, že si brzy budeme moct nechat přistřihnout genetický kód v salónu u kadeřníka. Jistě – je to trochu nadsázka, ale vážně jen trochu. S genetikou dnes už dokážeme daleko víc než klonovat ovečky.
Klonujeme domácí mazlíky
Jestli milujete své domácí zvířátko (a máte našetřeno), můžete s ním prožít doslova celý život. Když vám zestárne, necháte si ho jednoduše naklonovat a začnete hezky znovu od štěňátka. Klonovací služby jsou dnes naprosté běžné, i když pořád trochu drahé. Pes vás přijde v přepočtu asi na milion korun, kočka na 600 tisíc a kůň dva miliony. Jestli na to máte, tak se nemusíte ostýchat, protože třeba Barbra Streisand si svou fenku Samanthu nechala naklonovat už v roce 2018 a nejlepší světový hráč póla na koních Adolfo Cambiaso si klisnu Cuartetera nechal naklonovat dokonce šestkrát. Prý aby během zápasu nemusel měnit styl jízdy.
Odstraňujeme chyby ze zvířat
Genetika nám umožňuje i jemnější zásahy než pouhé kopírování. Vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu se už sedm let snaží upravit genetiku komárů rodu Anopheles, aby je učinili odolnými proti parazitovi Plasmodium falciparum, který způsobuje malárii. Jejich výsledky jsou zatím slibné a mohly by v blízké budoucnosti zachránit každý rok život 700 000 lidí, kteří na malárii zemřou. Pokud by se něco nepovedlo, létalo by nám po močálech pár miliard zmutovaných moskytů, takže vědci s jejich vypuštěním otálí. Menší zdrženlivost panuje v Číně, kde již běhají kozy geneticky upravené tak, aby dojily více mléka, nabíraly na svalovině a produkovaly více vlny. Vyrábí zde také miniaturní prasátka nebo super-svalnaté bígly.
Léčíme rakovinu
Geneticky upravené buňky byly poprvé použity při léčbě rakoviny už v roce 2015. Dívka jménem Layla trpěla akutní lymfoblastickou leukémií, na kterou nezabírala chemoterapie ani transplantace kostní dřeně. Jako poslední možnost lékaři odebrali od dárce imunitní buňky a pomocí editačního nástroje TALEN jim upravili genetický kód tak, aby útočily pouze na leukemické struktury a neubližovaly dívčinu organismu. Za několik týdnů po aplikaci se Layla skutečně uzdravila. Šlo o vysoce experimentální zákrok, takže nebyl opakován. Poznatky z něj ale vědci využili při vývoji nové generace protinádorových léků. V současnosti jsou některé již v první fázi klinického testování.
Transplantujeme lidem upravené zvířecí orgány
Xenotransplantace, neboli transplantace orgánů různých živočišných druhů, je obor poměrně starý. Až do nedávna ale produkoval výsledky, které se hodily spíš do hororů – například když jistý francouzský chirurg voperoval v roce 1905 nemocnému dítěti ledvinu z králíka. Úplně nový směr ale xenotransplantace nabrala s příchodem nástrojů genetické manipulace. Tým dr. George Churche už od roku 2015 experimentuje s úpravou informace v prasečích buňkách, aby byly orgány použitelné pro transplantaci lidem. V roce 2021 se už povedlo implantovat upravenou ledvinu klinicky mrtvému pacientovi, jehož tělo s ní bez problémů několik hodin fungovalo. V lednu 2022 pak tým chirurgů v Marylandu transplantoval upravené vepřové srdce smrtelně nemocnému pacientovi. Krátce po operaci byl propuštěn do domácího ošetřování a s novým srdcem žil bez větších problémů dalších několik měsíců. Po smrti pitva ukázala, že pacientovo tělo srdce přijalo, a že smrt nastala z jiných příčin.
Vracíme lidem zrak
S léčbou poruch zraku experimentují genetici už poměrně dlouho a jejich snaha přináší slibné výsledky. Týmu vědců z Itálie a Švýcarska se například podařilo u laboratorních myší odstranit jedinou injekcí genetickou sekvenci způsobující noční slepotu (onemocnění se říká retinitis pigmentosa). V současnosti se pracuje na aplikaci, která by umožnila léčit zrak i lidem. V Kalifornii se tým lékařů sponzorovaných firmou Editas Medicine snaží vyléčit Leberovu atrofii zrakového nervu. V březnu 2020 podstoupila experimentální genetickou proceduru první skupina pacientů, dvěma ze šesti se vrátila schopnost rozeznávat světlo a jedna z pacientek po léčbě dokázala rozeznávat okolí i při tlumeném osvětlení.
Rodit geneticky upravené děti
Hned po narození ovečky Dolly se celý svět začal ptát, kdy začneme klonovat lidi. Teoreticky máme k dispozici všechny nástroje, prakticky se o to ještě nikdo nepokusil. Alespoň o tom nikdo oficiálně nemluví. Je samozřejmě otázkou, co se děje za zavřenými dveřmi laboratoří například v Severní Koreji, Rusku nebo v Číně, kde už v roce 2015 vědci experimentovali s úpravou genomu embryí, aby se děti rodily odolné vůči chorobám krve a s imunitou proti viru HIV. V roce 2019 dr. He Jiankui na druhém ročníku konference International Summit on Human Genome Editing oznámil, že na svět přišly první dvě geneticky upravené dívky jménem Lulu a Nana. Oznámení vyvolalo pobouření a lékař byl odsouzen ke třem letům vězení. Pokusy s lidskými embryi v laboratorním prostředí jsou nicméně již dnes povolené v řadě zemí včetně Japonska, Norska, Británie, USA, Irska, Indie, Íránu, a Číny.
