Pavědecké názory slavných vědců. Newton byl alchymista a numerolog, Linné věřil na mořské panny
Začátek a konec světa zkoušel vypočítat leckdo. Málokterý vědec si ale troufl na výpočet začátku vesmíru, a navíc ho určil na den přesně. Jedním z odvážlivců byl slavný astronom, astrolog a matematik Johan Kepler, který stanovil vznik našeho vesmíru na 27. dubna roku 4977 před Kristem. Sedmitisící narozeniny vesmíru ale slavit nemusíme, protože se Kepler zmýlil o nějakých 13,7 miliard let. V porovnání s podivnými závěry dalších slavných vědců to ale není nic výjimečného.
Pokračování 2 / 6
Isaac Newton: Víra v biblické kódy
Isaac Newton patří mezi největší myslitele v historii. Jeho třídílný spis Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (Matematické principy přírodní filozofie) používalo lidstvo jako manuál k dění ve vesmíru až do roku 1915, kdy ho zčásti nahradila Einsteinova teorie relativity. Většinu poznatků o mechanice, optice, matematice a chemii nastřádal ještě za dob svých studií na Trinity College v Cambridgi a zformuloval je během nucené přestávky v roce 1666, kdy v Londýně zuřil mor. Pak jeho vědecká kariéra nabrala neočekávaný obrat. Namísto exaktních věd se začal věnovat alchymii, numerologii, astrologii a luštění skrytých kódů v Bibli. Svá ezoterická studia tajil, protože ho jeho závěry přiváděly do rozporů s tehdejšími mravy a zákony. Složitými výpočty například dospěl k přesvědčení, že víra v Boží trojici je omyl a že neexistuje peklo ani Satan.
Jeho alchymistické pokusy zase kolidovaly s jeho funkcí vedoucího královské mincovny. Jedním z cílů alchymistů bylo nalezení kamene mudrců, který přeměňuje obyčejné kovy na zlato. Výroba zlata se v tehdejší Anglii trestala krutou popravou zahrnující oběšení, vykuchání a rozčtvrcení. Newtonovy spisy se proto začaly na veřejnosti objevovat až dlouho po jeho smrti a mnohých jsme se dočkali až poměrně nedávno. Dozvěděli jsme se o jeho snaze vyrobit elixír života, o rekonstrukci tajné geometrie Šalamounova chrámu a o výpočtu konce světa. Většina závěrů se ukázala jako mylná nebo úplně scestná, občas se ale i mezi okultními úvahami najde překvapivé zrno pravdy – například až neuvěřitelně přesný odhad váhy naší planety. Je tedy možné, že se strefil i s koncem světa, který má nastat v roce 2060.
Pokračování 3 / 6
Carl Linné: Mořské panny
Carl von Linné je titánem biologie, botaniky a zoologie. Jeho taxonomie udělala jednou provždy pořádek v našem poznání přírody a zároveň ze světa vymýtila spoustu mýtických tvorů. Před publikací jeho Systema Naturae byli lidé přesvědčeni o existenci fénixů, mantikor, satyrů, bazilišků a jednorožců. Linné fantastická zvířata z moderní biologie nemilosrdně vylučoval, osobně se účastnil prohlídek a pitev údajných mýtických tvorů a občas se nechal tak unést, že zpochybnil i existenci pelikána. Je tedy divné, že za reálného tvora považoval mořskou pannu.
Na jeho obranu je potřeba uvést, že vycpaniny různých lidsko-rybích hybridů byly v tehdejších muzeích celkem běžné a o setkání se sirénami hovořil například i Benjamin Franklin. Velký biolog tedy sirénu zařadil do své taxonomie a nadšeně se účastnil výprav, které měly obstarat ke studiu živý exemplář. Setkání s živou mořskou pannou se bohužel nedočkal. Stejně tak se nedočkal odhalení, že siréna z muzea v Leydenu, podle které mořskou pannu popsal, je podvrh. Neznámý taxidermista ji ovšem sešil tak obratně, že jeho dílo odhalilo až zkoumání pod rentgenem.
Pokračování 4 / 6
Alfred Russel Wallace: Spiritualismus a antivakcinační teorie
Kdyby si Alfred Wallace býval pospíšil s vydáním své práce o principech evoluce, byl by dnes slavnější než Charles Darwin. Jelikož byli oba biologové džentlmeni, o autorství evoluční teorie mezi nimi nikdy nevznikl spor a pojilo je osobní přátelství. Na čem se ovšem neshodli, byla Wallaceho víra v posmrtný život a duchy.
V polovině 19. století byl spiritismus velmi rozšířenou disciplínou. Věnovali se mu jak seriózní vědci, jako byl chemik a fyzik William Crookes, tak i slovutní intelektuálové jako Arthur Conan Doyle. Wallace mezi nimi vynikal svou snahou naroubovat duchařské pověry na vědecké teorie. Tvrdil, že duše je nedílnou součástí procesu přirozeného vývoje lidského vědomí a že se projevuje i fyzicky na tvaru lidské lebky. Z dnešního hlediska je zajímavá i jeho další pseudoteorie o škodlivosti očkování. Nezpochybňoval sice jeho účinnost, ale tvrdil, že člověk nesmí viry a bakterie ničit, aby nenarušil přírodní rovnováhu nastolenou přirozeným vývojem.
Pokračování 5 / 6
Pierre Curie: Telekineze a komunikace se záhrobím
Pierre Curie byl společně s ženou Marií a kolegou Becquerelem držitelem Nobelovy ceny za chemii. To mu ale nebránilo v účasti na řadě seancí, kde se zájmem sledoval různá média, jak hýbají předměty, rozmlouvají s mrtvými a vylučují ektoplazmu. Pierre v tom opět nebyl sám. Na přenos myšlenek a komunikaci se záhrobím věřil například i jeden ze spoluvynálezců telegrafu a rádia Oliver Lodge. Lékař, fyziolog a držitel Nobelovy ceny Charles Richet byl zase zastáncem víry v předvídání budoucnosti. Monsieur Curie ale patřil k opravdovým nadšencům.
Jeho oblíbeným médiem byla slavná italská spiritistka Eusapia Palladinová, která dlouhá léta vydělávala velké peníze předváděním levitace, telekineze a rozmlouváním se zesnulými. Pod dojmem jejích seancí nabyl Curie dojmu, že za přímo pozorovatelným fyzickým světem se skrývá další úroveň existence, kterou člověk neumí zkoumat. Vzhledem k tomu, že svou práci zasvětil studiu jen nedávno objevené radioaktivity, je to víra celkem pochopitelná a omluvitelná. Pierru Curiemu vydržela až do smrti. Eusapia Palladinová byla odhalena jako podvodnice až dva roky po jeho tragickém střetu s koňským povozem, který ho stál život.
Pokračování 6 / 6
Jack Parsons: Okultismus
Jméno Jack Parsons je dnes známé jen fandům letectví a raket. Jack byl přitom zásadní postavou počátků amerického vesmírného programu a spoluzakladatelem Laboratoře raketových pohonů v NASA. Kromě výzkumu raket, ve kterém si nezadal s velikány, jako byl Wernher von Braun nebo Robert Goddard, se ale se stejným zapálením věnoval okultismu. Byl členem řádu Ordo Templis Orientis britského čaroděje Aleistera Crowleyho, ve své vile vyvolával se svými akolyty démony a pořádal sexuální orgie.
Jeho největší touhou bylo vytvoření astrální bytosti, což se mu údajně povedlo. Jeho „dokonalá žena“ se ovšem stihla vtělit do těla herečky a performerky Marjorie Cameronové, se kterou raketový inženýr udržoval sexuálně magický vztah až do své záhadné smrti. Nečekaný výbuch v laboratoři ho připravil o ruku, čelist, polámal mu obě nohy. Krátce po převozu do nemocnice zraněním podlehl. O příčinách nehody koluje řada fantastických teorií. Podle některých ho měl nechat zavraždit letecký magnát Howard Hughes, jiné zase tvrdí, že se Parsons snažil vytvořit umělou bytost a rozhněval mocné démony. Jeho poslední slova každopádně zněla: „Ještě jsem neměl hotovo.“
