Vědci se domnívají, že za útoky kosatek na žraloky mohou klimatické změny

Vědci se domnívají, že za útoky kosatek na žraloky mohou klimatické změny Zdroj: Profimedia.cz

Záběr kosatky, která se vrhla do tlamy plejtváka a zakousla se mu do jazyku
Smečka volně žijících kosatek dravých
Jihoamerické kosatky loví ploutvonožce i na plážích
Kosatky neútočí, spíš si hrají...
Kosatka černá je nejen menší než kosatka dravá, ale také o dost štíhlejší
9 Fotogalerie

Počet útoků kosatek na čluny se zvyšuje a vědci si nejsou jistí proč

Jan Studnička

Jenom v prvním týdnu června zaútočily kosatky na lidské čluny alespoň jednou denně. 8. června proběhly útoky dva a 3. června útoky dokonce čtyři. Rybáři i jachtaři po celém světě začínají být tímto trendem lehce znervózněni… obzvláště proto, že si nejsme jisti, proč kosatky na čluny vlastně útočí. 

Samec kosatky veliké může dorůst až osmi metrů, samice může vážit až čtyři tuny. Žijí zhruba stejně dlouho jako člověk a ve vodě dokáží dosáhnout rychlosti téměř sedmdesáti kilometrů v hodině. Ve zkratce, pokud jste ve člunu na moři a nahasí to do vás kosatka, je to jako by vás srazila plně naložená dodávka.

Jediný rozdíl je, že dodávka vás neshodí do moře a nezačne vás požírat za pomoci pěti desítek deset centimetrů dlouhých zubů, které nejsou určené ke kousání, nýbrž k řezání a trhání. Kosatka denně sežere nějakých dvě stě třicet kilogramů potravy, takže pohodlně zblajzne tři lidi. A to všechno jen za předpokladu, že je náhodou sama. 

Takže nejspíš začínáte chápat, proč začínají být mořeplavci nervózní. 

Dospělí a děti

Nejčastěji napadají plachetnice a čluny s lopatkovými kormidly. V Portugalsku kupříkladu už je online webovka, která mapuje lokace kosatčích útoků a pomáhá rybářům i výletníkům vyhýbat se problémovým oblastem. Což se ukazuje jako problém, protože kosatka může být úplně kdekoli. Žijí po celé délce Atlantiku a částečně i v Tichém a Indickém oceánu, a přestože se nejlépe cítí v ledových vodách daleko od rovníku, rády si občas zaplavou do teplých krajin. 

Situaci navíc komplikuje to, že není docela jasné, proč kosatky na lodě útočí. Nejrozšířenější jsou dvě teorie a je dost dobře, možné, že platí obojí. Pro magazín The Guardian je vysvětloval doktor Alfredo Lopéz Fernandez. První důvod útoků je nejspíš špatná zkušenost kosatek se čluny. Pravděpodobně se kosatky naučili, že lidské plavidlo pro ně znamená ohrožení a reagují agresivně v rámci prevence. Druhá teorie říká, že si chtějí prostě jenom hrát, ale… inu, jsou to zubaté dodávky. Nejpravděpodobnější nicméně je, že čluny reálně napadají dospělé kosatky, kdežto hrát se čluny si chtějí kosatky-puberťáci.

Tak jako tak se ochránci přírody obávají, že situace povede ke zvýšení lovu agresivních kytovců.