Nejvzácnější pivo v republice, kterého se skoro nikdo nenapije. Radegast uvařil speciální várku piva ze vzduchu

Nejvzácnější pivo v republice, kterého se skoro nikdo nenapije. Radegast uvařil speciální várku piva ze vzduchu Zdroj: Radegast

Nejvzácnější pivo v republice, kterého se skoro nikdo nenapije. Radegast uvařil speciální várku piva ze vzduchu

red

Pivovar Radegast uvařil jako první pivovar ve střední Evropě pivo z vody získané ze vzdušné vlhkosti. Voda byla sebrána a upravena díky unikátnímu zařízení vyvinutému vědci z ČVUT. Záměrem projektu je upozornit na úbytek vody v přírodě i na způsoby, jak tento problém řešit. Pivovar Radegast patří dlouhodobě mezi pivovary s nejnižší měrnou spotřebou vody na světě. Neustále hledá další možnosti, jak tuto životně důležitou surovinu šetřit a jak ji vracet zpět do přírody.

V posledních letech v Česku prší méně často, ale intenzivněji, přičemž celkový objem srážek se příliš nemění. V roce 2017 napršelo na našem území 53,9 milionů m3 vody, v roce 2021 přinesly srážky 53,7 milionů m3 vody. Zatímco v roce 2017 odteklo necelých 10,8 milionů m3 vody, před dvěma lety to bylo více než 14 milionů m3 vody. Navíc dochází k trvalému nárůstu teplot a tím k rostoucímu výparu vody z krajiny. „V Česku platí, že co u nás nenaprší, to nemáme. Jsme ‘střechou Evropy‘ a 98 procent vody, která od nás v řekách odtéká, pochází ze srážek spadlých na území Česka. Musíme se proto naučit zadržet vodu, která u nás naprší, protože ji nemůžeme nahradit tím, co k nám přiteče z okolních zemí. Voda v krajině je nezbytná nejen pro vegetaci a živočichy, ale má nezastupitelný význam i pro ochlazování krajiny. Bez vody by byla naše krajina v létě jen přehřátá poušť,“ vysvětluje Libor Ansorge, náměstek ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Pivovar Radegast na problematiku zadržování vody v přírodě upozorňuje dlouhodobě. Nyní svou aktivitu zesílil a přichází se symbolickým pivem uvařeným ze vzduchu. Radegast Futur je ležák, který se vyznačuje velmi vysokou hořkostí přes 60 jednotek hořkosti (IBU). Většina českých ležáků má přitom hořkost kolem 30 IBU. „Ležák Futur je důkazem, že by se pivo tímto způsobem uvařit dalo, ale zároveň je vzkazem, že budoucnost bez vody v Radegastu určitě nechceme. Proto se snižováním její spotřeby a ochranou vodních zdrojů zabýváme dlouhodobě a podporujeme projekty, které se věnují zadržování vody v krajině. Od roku 2015 jsme do nich investovali přes 7 milionů korun,“ říká Petr Klíma, senior brand manažer značky Radegast.

Radegast Futur byl uvařen pouze v symbolickém množství a nepůjde do maloobchodního prodeje. Lidé ho budou moci ochutnat čepovaný na letošním Radegast dni, který se koná 26. srpna v pivovaru v Nošovicích, a několik lahví budou moci vyhrát v rámci soutěží pivovaru na sociálních sítích.

Technologické zařízení na získávání vody ze vzduchu vzniklo ve spolupráci ČVUT UCEEB a společnosti Karbox. „EWA je unikátním zařízením, které je schopno získávat vodu i ve velmi suchém a horkém prostředí. Primárně je určeno jako nouzový zdroj pitné vody například pro složky záchranného systému ve velmi suchých oblastech. Dokáže získat zhruba 35 l vody za den v těch nejsušších a nejteplejších místech na světě. Nicméně pro průmyslovou výrobu piva by získávání vody v takových podmínkách bylo nemožné nebo přinejmenším velmi nákladné,“ říká Tomáš Matuška, vedoucí týmu S.A.W.E.R. na ČVUT UCEEB, který se na vývoji přístroje podílel. EWA je postavena na stejné technologii jako unikátní přístroj S.A.W.E.R., který ČVUT UCEEB vyvinul pro výrobu vody pro český pavilon na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji. S.A.W.E.R. zde vyrobil i přes 1 300 litrů denně a rozhodně to není maximum této technologie.

Limitovaná várka ležáku Futur ze vzdušné vlhkosti má upozornit na dlouhotrvající problém nedostatku vody v krajině. Radegast sám podniká konkrétní kroky k tomu, aby se voda do přírody vracela. V letošním roce věnuje 1 milion korun na obnovu či výstavbu lesních tůní ve spolupráci s Lesy ČR. Odborníci vytipovali 14 míst po celém Česku vhodných pro zřízení tůní. „Kromě dopadů na kvalitu a kapacitu vodních zdrojů má vysychající krajina neblahý vliv na přežití řady živočichů a rostlin a udržení přírodní rozmanitosti. Tůně jsou tak jedna z možností, jak vodu v krajině efektivně zadržet,“ dodává Přemysl Šrámek ze společnosti Lesy ČR. To, jaké projekty budou realizovány, může ovlivnit i veřejnost. Na webu mohou lidé do poloviny září hlasovat pro projekt, který si přejí společně s Radegastem podpořit.