Horká linka slaví 60 let. I díky jejímu zavedení neskončila studená válka jadernou apokalypsou
Přesně před šedesáti lety, 30. srpna 1963, byla zřízena takzvaná horká linka, přesněji řečeno přímá komunikační linka Moskva–Washington, což znamená bezpečné komunikační spojení mezi vrcholnými představiteli dvou jaderných supervelmocí: Spojenými státy americkými, tedy Bílým domem, na jedné a Sovětským svazem, konkrétně Kremlem, na druhé straně.
Stalo se tak v reakci na třináctidenní karibskou nebo též kubánskou krizi, jež přivedla svět na pokraj třetí světové války v říjnu předchozího roku, která by se tentokrát odehrávala za použití jaderných zbraní s nepředstavitelnými důsledky.
Chladné hlavy tenkrát naštěstí zvítězily
Ať už hodnotíme tehdejší představitele Spojených států a Sovětského svazu jakkoli, nelze jim upřít, že během krajně nebezpečné a vyhrocené karibské krize u nich nakonec zvítězil zdravý rozum, který zabránil rozpoutání zničující apokalypsy.
Právě na základě zkušeností při hledání vhodné cesty ke vzájemnému a oboustranně prospěšnému dialogu nakonec Spojené státy a SSSR rozhodly o zřízení přímého spojení mezi Bílým domem a Kremlem.
„Rudý telefon“ šel s dobou
První zpráva zbrusu novou komunikační linkou, mediálně nazývanou „rudý telefon“, ačkoli spojení neprobíhalo telefonicky, byla odeslána z Moskvy 5. června 1967, v den rozpoutání preventivní šestidenní války Izraelem proti nepřátelsky naladěným arabským státům. Sověty zajímalo, jestli jsou do tohoto konfliktu zapojeni Američané.
Během dalších dní si obě strany mezi sebou vyměnily dálnopisem přes dvacet zpráv. Koncem sedmdesátých let systém vylepšil podmořský kabel a následně ještě satelitní systém. Od roku 1986 přibyly faxy umožňující přenos dokumentů a map. V současné době přenos zajišťují družice.
Linky přibývají
V roce 1999 proběhlo zprovoznění dalších linek mezi úřadovnou amerického viceprezidenta a nyní již nikoli sovětského, ale ruského premiéra, mezi národními bezpečnostními agenturami a kancelářemi ministrů zahraničí.
Pro zajištění maximální bezpečnosti sloužila Vernamova šifra (jednorázová tabulková šifra patentovaná v roce 1917 technikem v Bellových laboratořích Gilbertem Sandfordem Vernamem) a zapečetěné jednorázové šifrovací klíče byly pravidelně dopravovány letecky a protistraně předávány prostřednictvím velvyslanectví.
Nechme se tedy překvapit, zda v současné, mimořádně špatné mezinárodní situaci, vyhrocené Putinovou půldruhého roku trvající agresívní, dobyvačnou a krvavou válkou proti suverénní Ukrajině, horká linka opět poslouží.
