Iniciativa Pečeme chleba z minového pole má podpořit sbírku, jejímž cílem je získat dostatek prostředků na odminovačku Božena

Iniciativa Pečeme chleba z minového pole má podpořit sbírku, jejímž cílem je získat dostatek prostředků na odminovačku Božena Zdroj: Lenka Karaka

Iniciativa Pečeme chleba z minového pole má podpořit sbírku, jejímž cílem je získat dostatek prostředků na odminovačku Božena
Iniciativa Pečeme chleba z minového pole má podpořit sbírku, jejímž cílem je získat dostatek prostředků na odminovačku Božena
Iniciativa Pečeme chleba z minového pole má podpořit sbírku, jejímž cílem je získat dostatek prostředků na odminovačku Božena
Iniciativa Pečeme chleba z minového pole má podpořit sbírku, jejímž cílem je získat dostatek prostředků na odminovačku Božena
4 Fotogalerie

Dárek pro Putina: Pečeme chleba z minového pole, aby bylo na BOŽENU pro Ukrajinu

Adéla Knapová

Podle odhadů je nyní Ukrajina nejvíce zaminovanou zemí na světě, přičemž rozloha zaminovaného území odpovídá trojnásobku plochy Česka.Iniciativa Pečeme chleba z minového pole, která právě v Česku probíhá, je součástí projektu Putinův hlad v gesci Ministerstva vnitra. Cílem iniciativy je pomoct vybrat dostatek peněz na pořízení odminovacího systému BOŽENA pro válkou sužovanou Ukrajinu v rámci probíhající kampaně na platformě Dárek pro Putina. Akce odstartovala v Národním zemědělském muzeu v Ostravě symbolicky 24.srpna, kdy Ukrajina slaví Den nezávislosti.

Bez chleba se nedá žít ani bojovat

Inspirací pro vznik iniciativy byla – k mému nemalému překvapení – má reportáž Chleba z minového pole. Ta sice nakonec loni nevyšla přímo zde na stránkách Reflexu, protože bylo třeba, aby se aktuálně publikovaly zásadnější texty přímo z Ukrajiny, kterou jsem po začátku války projížděla, ale byla loni na podzim vydána ve sborníku reportáží z ukrajinské války, jenž nakonec dostal jméno právě podle této reportáže.

A proč chleba z minového pole? Můžou za to dvě statečné pekařky z Oděsy, které mi při náhodném setkání u nich v pekárně plné teplých bochníků chleba a buchet a šátečků… (první čerstvé pečivo po mnoha dnech, kdy jsme měly s fotografkou už trochu hlad) během prvních týdnů války vysvětlily, že hlavní důvod, proč neutekly (Oděsa se právě připravovala na možné první velké ruské bombardování a ostřelování), je, že bez chleba není možné žít ani válčit. A tak odvezly děti do nedalekého sousedního Moldavska a vrátily se. Kousek od zaminované černomořské pláže pekly pro obránce svého města chleba. Chleba z minového pole.

Jak říká jeden z iniciátorů akce Štěpán Daněk z Ministerstva vnitra: “Základní surovina pro pečení, mouka, je však v současnosti získávána s extrémním rizikem smrti. Ukrajinští farmáři narážejí při práci na polích na miny a nevybuchlou munici. Likvidace ukrajinského zemědělství v různé podobě probíhá každý den. Ukrajina jako obilnice světa stojí a padá na zemědělské produkci. Existují silné vazby na export do Afriky nebo na Blízký východ.”

Paljanycja

Tři dny před oficiálním spuštěním iniciativy, pro změnu symbolicky 21.srpna, jsem se spolu se známými pekaři, pekařkami a influencery Julianou Fischerovou alias Maškrtnica.cz, pekařským technologem Martinem Hanusem aka martin_masterbaker, pekařem Alešem Heinzem neboli mouka voda sůl a Ctiborem Jindrou pustila do pečení tradičního ukrajinského chleba. 

Pod vedením těch nejlepších v oboru jsem se naučila vyrobit základní kvasové těsto na tradiční bílý ukrajinský chléb paljanycja, jenž současně dnes ve válce slouží jako takzvaný šibolet. Tedy prubířské slovo, podle jehož správné výslovnosti dokážou místní určit, zda je ten, kdo jej vyslovuje, Ukrajinec nebo se za něj pouze vydává.

A tak jsme pekli paljanycju, kulaté, nadýchané bochníky, pro něž je typické mírně zkaramelizované (připečené) odchlípnuté ouško, pro někoho úsměv. Jeden bochník jsem, stejně jako ostatní upekla přímo ve studiu Juliány, kde jsme se sešli, druhý z těsta, jež jsem vyrobila za asistence mistrů pekařů (a mnoha jejich hodnotných praktických rad hlavně o tom, jak správně s těstem bouchat o stůl nebo kdy a jak přidávat víc soli), jsem pak upekla doma ve své klasické troubě. Povedly se oba téměř identicky.

“Putinova agrese na Ukrajině stále trvá, lidé dál trpí. Odsud můžeme udělat jen málo, ale i to málo se počítá, pokud pár lidem změní život k lepšímu. Paljanycja, kterou jsme upekli, je samozřejmě jen symbol, připomenutí, že ani po pěti stech dnech války nejsme lhostejní k osudu lidí na Ukrajině, že i drobné věci mají smysl. Náš malý pekařský happening může působit úsměvně – jasně, chleba válku nevyhraje. A nevyhraje ji ani odminovačka BOŽENA, na kterou cílí sbírka Dárku pro Putina. Ale tak jako jeden chleba nasytí rodinu, pomůže jeden takový stroj udržet ji kompletní. Naživu a ve zdraví,” říká Aleš Heinz.

Upeč třeba chleba

Martin Hanus doplňuje: “Ukrajina je zemědělská velmoc, na jejíchž produktech je závislá velká část světa. Zemědělská půda zabírá sedmdesát procent území, přičemž orná půda víc než polovinu země. Ne nadarmo si Ukrajina vysloužila titul světová obilnice. To, jak je dnes bezprecedentně zaminovaná, ohrožuje nejen civilisty, ale také představuje obrovskou překážku pro zemědělství. Kdybychom chtěli vyčistit území Ukrajiny od nastražených min a další nevybuchlé munice ručně, bylo spočítáno, že by to trvalo více než 750 let. A na to není čas. Existuje však samohybný odminovací stroj BOŽENA, který se vyrábí na Slovensku a který je určený k plošnému odminování protipěchotních a protitankových min. Za pomoci tohoto zařízení budou nejen pole vyčištěna mnohem rychleji.”

Dodává, že když byl osloven iniciativou Pečeme chleba z minového pole, aby podpořil sbírku, jejímž cílem je získat dostatek prostředků právě na odminovačku, neváhal: “Aktuálně zbývá vybrat necelých šest milionů z více než patnácti. Víme, že tím nepomůžeme vyhrát válku, ale věříme, že zabráníme mnoha dalším zbytečným úmrtím a podpoříme obnovu zemědělství na Ukrajině.”

Pro Julianu Fischerovou bylo prý přirozené iniciativu podpořit: “Stejně jako se snažím pomáhat od začátku války i jinak. Tentokrát o to víc vzhledem k zaměření kampaně – na produkci z ukrajinských polí závisí spousta lidí nejen na Ukrajině. Putinova agrese mi není a nemůže být lhostejná, zvlášť je-li takhle za humny. Navíc část mojí rodiny pochází z východního Slovenska, což už je na Ukrajinu opravdu jenom malý kousíček. Byla bych moc ráda, kdyby se povedlo odminovat co největší plochy.”

Recept a postup

Pokud si chcete jako my upéct pravou ukrajinskou paljanycju, tady máte recept:

250 pš. tekutého kvasu (zralého)

340 g syrovátky či 360 g podmáslí (kysaného, hustého to vezme víc)

400 g hladké mouky 

80 g celozrnné mouky

10 g cukru

11 g soli

15 g másla

Za recept Juliana děkuje Mykolu Nevrevovi a Katryně Seldonenko, kteří pro změnu vybírají peníze na polní pekárnu v rámci další pekařské kampaně Bake for Ukraine.

My jsme ale pro BOŽENU pekli čistě rostlinnou, a tedy skromnější, válečnou verzi.

A zde postup:

Ve vlažné vodě (cca 25 stupňů) rozmíchejte kvásek a přidejte veškeré zbylé suroviny.

Uhněťte těsto v rukách nebo robotem – po 10 minutách by mělo být těsto jakž takž hladké, přendejte ho případně do uzavíratelné, olejem lehce vytřené mísy a nechte kynout.

Kynutí by mělo trvat asi 3 hodiny, během nich alespoň dvakrát až třikrát popřekládejte. Těsto by se mělo minimálně zdvojnásobit.

Vytvarujte bochník a nechte kynout dvě až tři hodiny v ošatce nebo 12 až 16 hodin v lednici.

Troubu rozpalte nejlépe s kamenem nebo litinovým plátem/pánví/keramickým pekáčem uvnitř na 240 °C. Bochník vyklopte z ošatky na pomoučené prkénko nebo kus kartonu, nařízněte do "měsíčku" nožem a vsaďte (opatrně ale rychle vyklopte) na rozpálený povrch, dospod trouby vlijte asi 150 ml vody a hned zavřete, vytvoří se pára). Po dvaceti minutách troubu otevřete, krátce vyvětrejte, snižte teplotu na 210–220 °C a dopékejte přibližně další půl hodiny do tmavě kaštanové barvy.

Do pečení se můžete pustit také podle videa, které jsme společně natočili právě onoho 21. srpna. 

Video placeholder
Pečeme chléb z minového pole • Putinův hlad

Pole orná a válečná

„Chleba jako jednu z nejdůležitějších potravin prezentujeme v našem muzeu v mnoha podobách, věnujeme se mu od zasetí semínka na poli až po cestu na náš talíř. Dnes ale ukazujeme chleba v jiném kontextu, a to jeho nezastupitelnou roli v boji za svobodu. Jsem rád, že jsme schopni pomoci ukrajinským farmářům alespoň touto formou. Vlastní aktivita pečení upozorňuje na problematiku, jejíž řešení je v rukou každého z nás. Proto jsme se rozhodli v návaznosti na výstavu Ukrajinská pole orná a válečná podpořit iniciativu a převádět slova v činy,“ uvedl ředitel Národního zemědělského muzea v Ostravě Ivan Berger k zapojení do iniciativy.

Cílem společného snažení je upozornit na problematiku zaminovaných polí a současně podpořit projekt Dárek pro Putina při výběru finančních prostředků na odminovací systém BOŽENA.

Výstava pod záštitou prezidenta republiky bude v Národním zemědělském muzeu v Ostravě otevřena pro veřejnost zdarma od 26. září 2023.

Přispět na odminovačku můžete na webu zbraneproukrajinu.cz. Kampaň se jmenuje BOŽENA.