Dvojí kondom jako dvojí ochrana? Pozor na nebezpečné mýty o antikoncepci!
Dostupnost spolehlivých metod ochrany proti nechtěnému těhotenství během 20. století zajistila, že lidé mohli oddělit potěšení ze sexu od reprodukce. Kolem antikoncepce však dodnes panuje řada mýtů a „babských rad“. Opravdu je kojení spolehlivou ochranou před dalším těhotenstvím? Musí žena hormonální antikoncepci během kojení vysadit? A jak je to doopravdy s nemožností otěhotnět během menstruace?
Každý rok se 26. září slaví Světový den antikoncepce. Právě spolehlivé antikoncepční metody umožnily lidem, aby si mohli užívat milostný život bez obav z nechtěného početí, a staly se tak jedním z klíčových aspektů sexuální revoluce, kdy se rozkoš oddělila od reprodukce. Přestože hormonální pilulky jsou tu s námi už přes 60 let, váže se k nim i k dalším metodám antikoncepce řada mýtů a polopravd.
Pokračování 2 / 6
Mýtus 1: Antikoncepce způsobuje neplodnost
Ženy se často obávají, že užívání hormonální antikoncepce ovlivní jejich plodnost. Tento strach je přitom podle odborníků zbytečný. Podle souhrnné studie z roku 2018, která prozkoumala závěry hned 21 výzkumů zaměřených na téma hormonální antikoncepce (HA), bylo do 12 měsíců po jejím vysazení schopno otěhotnět zhruba 83 % žen. Zdravé a plodné ženy zpravidla nemají problém otěhotnět třeba i pouhý měsíc po vysazení HA. Výjimku představuje injekční hormonální antikoncepce, u níž i po vysazení zůstanou v těle reziduální látky potlačující ovulaci. I tak se nejedná o trvalé zhoršení plodnosti, účinky po několika měsících vymizí.
Pokračování 3 / 6
Mýtus 2: Jak jsem mohla otěhotnět? Vždyť kojím!
Jedním z největších mýtů je ten o antikoncepčním účinku kojení. „Hormon prolaktin, který se po porodu stará o stimulaci tvorby mateřského mléka, sice může potlačovat ovulaci a bránit zrání vajíček, spolehlivou ochranu před početím to však nezajistí. Řada žen může zažívat menstruaci a ovulaci i během plného a častého kojení,“ upozorňuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka reprodukční kliniky Repromeda. Takzvaná laktační amenorea, tedy vymizení menstruace během kojení, navíc nastává jen při specifických podmínkách: žena například musí kojit nejméně 6x za 24 hodin, nejdelší přestávka mezi dvěma kojeními nesmí přesáhnout 6 hodin v noci a 4 hodiny ve dne a od porodu nesmí uplynout více než 6 měsíců.
Pokračování 4 / 6
Mýtus 3: Kojím dítě, hormony jsou pro mě tabu
Pravdou je, že kojící matka by neměla používat antikoncepční přípravky s obsahem estrogenů, tento hormon totiž nepříznivě ovlivňuje tvorbu mléka. Nic ovšem nebrání používání pilulek, injekcí či nitroděložních tělísek s progestinem. Případně se ženy o vhodné formě antikoncepce během kojení mohou kdykoliv poradit se svým gynekologem.
Pokračování 5 / 6
Mýtus 4: Nejlepší je dvojí ochrana, mužský a ženský kondom zároveň
Mužský kondom představuje nejrozšířenější a nejoblíbenější bariérovou ochranu proti početí, není však účinný na 100 %. Některé ženy tak může napadnout zkombinovat jej pro zvýšení ochrany i s jeho ženskou variantou. Případně se právě při použití ženského kondomu chtějí raději pojistit i klasickým prezervativem u svého protějšku. To ale není vůbec dobrý nápad, ochranu to nezvýší, dokonce naopak: při tření obou materiálů hrozí, že se jeden z kondomů protrhne. Obdobná situace může nastat i v případě kombinace mužského kondomu a pesaru „Chce-li žena zvýšit účinnost kondomu, ať už mužského, nebo ženského, ale nechce užívat hormonální antikoncepci, doporučuje se sáhnout po spermicidech,“ radí Tomáš Koubík, zakladatel společnosti Intimfitness.cz s tím, že tato chemická forma antikoncepce je volně dostupná ve formě pěn, krémů či pasty, kterou si žena aplikuje do pochvy. „Je vhodné připomenout, že spermicidy samy o sobě příliš účinné nejsou, a proto je potřeba kombinovat je právě s některou z bariérových ochran, tedy kondomy či pesarem,“ dodává Koubík.
Pokračování 6 / 6
Mýtus 5: Mám menstruaci, sex je tedy bezpečný
Na tuto pověru se spoléhat opravdu nevyplatí. Je totiž nutné brát v potaz značnou nevyzpytatelnost ovulace, houževnatost spermií i značně individuální a mnohdy kolísavý cyklus. Délka ženského cyklu je totiž velmi individuální a pohybuje se obvykle v rozmezí 21 až 35 dní. Často uváděných 28 dní je tedy pouze průměrná hodnota, která však platí jen pro část žen. Ovulace nastává přibližně v polovině cyklu, její nástup se tedy může u každé ženy lišit. Pokud tak některá žena má cyklus dlouhý 21 dní, ovulaci může očekávat zhruba 10. den po začátku menstruace. Pokud u ní krvácení trvalo 7 dní, pak se i v případě sexu během posledního dne menstruace může „trefit“ do svých plodných dnů a otěhotnět.
