Scenáristé stávkovali také proti umělé inteligenci. Jako první v dějinách. Teď se vrací do Hollywoodu
Po 148 dnech trvající stávce se scenáristé vrací do Hollywoodu. Studia jako Netflix, Walt Disney nebo HBO ustoupila většině požadavků Odborového sdružení scénáristů Writers Guild of America (WGA). A nešlo tentokrát jen o platy a pracovní podmínky. Filmový průmysl je jako první obor nucen regulovat využívání umělé inteligence, protože to byl další požadavek stávkujících scénáristů. Herci pak stále stávkují a i u nich se spor se studii týká kromě jiného i AI.
Minulý týden scenáristé ukončili skoro pět měsíců trvající stávku a vrací se do studií. Tedy ještě před tím musí více než jedenáct tisíc členů WGA hlasovat o schválení smlouvy. A to do 9. října. Po dobu tříleté platnosti dohody se scenáristům zvýší minimální mzda o dvanáct procent, budou mít příspěvky na zdravotní a důchodové pojištění a počet pracujících scenáristů na seriálu se bude odvíjet od počtu epizod v sérii. Dalším bodem jednání mezi studii a WGA byly regulace využívání umělé inteligence při produkci filmů. Je to pravděpodobně vůbec poprvé, co bylo něco takového předmětem jednání mezi stávkujícími a zaměstnavateli. O co šlo a jak to dopadlo?
Data nahrazují originalitu
To, jak studia doteď využívala umělou inteligenci, pomalu vedlo k nahrazení scenáristů a herců počítačovými programy. Umělá inteligence například generuje nápady na pilotní epizody nových seriálů nebo přepisuje scenáře tak, aby autor nemusel být přítomen při natáčení. Pro studia je to levnější a efektivnější.
Aby umělá inteligence mohla tento obsah generovat, musí být trénována tzv. strojovým učením (machine learning). To probíhá následovně: počítačový program sleduje a detekuje vzory ve velkém množství informací a dat. Dostane informace a poté se zjišťuje, jak přesně vzory detekuje. Čím víckrát je proces opakován, tím je program dokonalejší.
Problém je v tom, že většina informací, dat a obsahu, na kterém je umělá inteligence trénována, pochází z obsahu tvořeného scenáristy a herci. Ti za to ovšem nejsou nijak kompenzováni.
„Studia už AI užívají: dají AI data, řeknou, že chtějí další Jurský park, vygenerovaný dokument pak odevzdají scenáristovi a prohlásí: ,Můžete se nám na to mrknout, dáme vám za to 100 dolarů za den?' Jenže AI není generátor nových myšlenek, dává dohromady jen existující data, co se týče autorského práva a duševního vlastnictví, je to noční můra,“ uvedla nedávno v rozhovoru pro Reflex scenáristka Molly Nussbaumová, jedna z čelních osobností stávky. „Navíc to přeskakuje zásadní část našeho kreativního procesu, vznik nových nápadů: nemyslím si, že lze naši profesi přetavit na někoho, kdo bude zlidšťovat práci robotů. Zábavní průmysl je výjimečný právě v tom, že reflektuje, co společnost prožívá právě teď a tady. Když odeberete člověka z lidské zkušenosti, zůstane jen mrtvý obsah,” dodala Nussbaumová.
Omezení umělé inteligence
WGA se povedlo uzavřít se studii dohodu ohledně využití umělé inteligence při produkci filmů a seriálů. Ta značně reguluje možnosti, jak mohou studia s AI nakládat. Materiál vytvořený AI nebude považován za originální a zdrojový.
Scenáristé nemohou být nuceni využívat AI softwary k tvoření nových textů, ale AI může kontrolovat plagiátorství nebo porušování autorských práv.
Pokud bude scenáristům poskytnut materiál vytvořený umělou inteligencí pro tvorbu nového scenáře, studia je o tom musí informovat a scenárista dostane plný kredit za zhotovený text. Zároveň fakt, že přepracovávaný text byl vytvořen umělou inteligencí, nemůže snížit plat scenáristy.
Dohoda nestanoví žádná omezení pro studia ohledně využívání již existujících zdrojových materiálů pro trénink AI, ale upřesňuje, že příslušní držitelé práv mohou odmítnout využití jejich díla k takovému účelu. Nakonec se kvůli rychlému vývoji umělé inteligence a možností jejího využití studii studia a scenáristé dohodli na tom, že se jednou za půl roku setkají, aby prodiskutovali budoucí plány pro AI ve filmové a seriálové produkci.
Herci stále stávkují
Do minulé středy stávkovali jak scenáristé, tak herci. Bylo to poprvé od šedesátých let, co stávkovaly obě unie najednou. Včera se i Odborové sdružení herců Screen Actors Guild (SAG-AFTRA) mělo vrátit k jednání se studii. Poprvé od 14. června, kdy herci opustili brány Hollywoodu. SAG-AFTRA má také požadavky ohledně využívání umělé inteligence. Hercům se totiž dělají 3D skeny těla a obličeje, které jsou následně využívány například k vytváření davů do pozadí scén, a to bez jakékoliv kompenzace. AI se využívá i k omlazování herců. Nejaktuálnější příklad je poslední díl dobrodružné ságy Indiana Jones. Producenti nebyly spokojeni s věkem Harrisona Forda, a tak nechali AI projet záběry herce z archivů společnosti Lucasfilm a následně byla vytvořena maska Forda mladšího.
Od minulého týdne herci stávkují i proti videohernímu průmyslu. „Pro mnoho herců může být jejich první zaměstnání posledním. Společnosti chtějí stále častěji naše členy skenovat nebo umělou inteligenci trénovat pomocí jejich hlasu,” píšou oficiální stránky SAG-AFTRA.
Skuteční herci ve videohrách již nejsou novinkou. Například Kevin Spacey v Call of Duty: Advanced Warfare (2014) nebo Keanu Reeves v Cyberpunk 2077 (2020). Hercům je naskenován hlas a obličej a poté jsou scény generovány umělou inteligencí. „Nejslavnějším hercům hrozí největší riziko,” píše na sociálních sítích herečka Justine Batemanová, poradce SAG-AFTRA při vyjednávání ohledně AI se studii, „zadání umělé inteligenci budou znít následovně: dejte mi ženskou postavu, která vypadá jako Jennifer Lawrencová a Megan Foxová, pohybuje se jako Meryl Streepová v Silkwood, tančí jako Ginger Rogersová s přízvukem jako Penelope Cruzová.”
Herecká stávka ovlivňuje i český filmový průmysl. V amerických seriálech natáčených u nás, jako jsou třeba Nadace nebo Interview s upírem, hrají totiž herci, kteří jsou v odborovém sdružení a před kameru nesmí. O práci tak ze dne na den v Česku přišly tisíce lidí od elektrikářů po kostymérky.
Český filmový průmysl je do velké míry závislý na tom americkém. Filmy jako Carnival Row u nás nechaly 1,7 miliard korun. Pro srovnání, průměrný český snímek má rozpočet 25 milionů korun.
