Po stopách češtiny: Česko jako zeměpisný atlas aneb Z Albánie do Albánie kolem Boskovic
Všimli jste si někdy, jak jsme v České republice světoví? My jsme se o tom přesvědčili s prstem na mapě a slovníkem v ruce. Na našem území existuje mnoho polí, luk, lesů, hor, vod, cest a dalších objektů, které svůj název získaly podle jiného státu či světadílu. Skupinu těchto vlastních jmen zeměpisných jsme pečlivě probádali, a tak vás teď můžeme vzít na výlet po všech kontinentech, a přesto nevytáhneme paty za hranice.
Přáli byste si projet Afriku křížem krážem? Jak je libo. Na území naší republiky existují hned dvě. Pole zvané Afrika poblíž Městečka Trnávky získalo jméno podle svého nepravidelného tvaru s oblými hranicemi. Druhé pole téhož jména v blízkosti Prostějova bývalo před regulací řeky Blaty zaplavováno, čímž se stávalo bahnitým úplně stejně jako úrodná pole podél afrických veletoků. Dejte pozor, aby vás u toho křižování polí nechytil majitel.
Pokud by vás lákal jmenovitě Egypt, taky posloužíme. Poblíž Příbrami získala městská část název Egypt podle vyprahlosti krajiny a plochých střech domů. Na Nymbursku je zase jiný Egypt kvůli tamní výrobě cihel a jejich sušení na slunci. Jako Egypt je označován také jeden dům v obci Rýdrovice kvůli mnohým úmrtím malých dětí místní rodiny, což bylo lidmi připodobňováno k biblické ráně egyptské.
Chcete-li se podívat do Austrálie, vezměte to od Olomouce na východ. Nejprve natrefíte na pole Austrálija poblíž Tršice, ovšem leží tak daleko od obce, až dostalo název podle velmi vzdáleného kontinentu. Další Australiji po cestě dál na východ země najdete u Černotína, a to v nejvýchodnější části katastru daleko od vesnice. Proto to jméno.
Vyrazit můžete také za sluncem a teplem. Poblíž Prusinovic naleznete les zvaný Brazílie a jmenuje se tak právě pro tyto své vlastnosti. Podle podobnosti získaly název také místní část ve Štěpánově, která byla tak hustě osídlená, až jí přiřkli jméno Čína. Ještě jednu Čínu najdete poblíž Nového Hrozenkova a jsou to objekty ležící na okraji obce, jejichž poloha byla v očích obyvatel obdobně vzdálená jako stejnojmenná asijská země.
Pokud nechcete cestovat daleko, máme tady také několikero evropských zemí. Třeba na Pardubicku leží Finsko. Vysvětlení je prozaické. Obyvatelé tam žijí v takzvaných finských domcích, tedy dřevěných montovaných stavbách, které k nám byly dovezeny z Finska na základě mezinárodních dohod. Ovšem počasí tam bude vlídnější než v zemi tisíců jezer.
Polí, luk i místních částí s názvem Dánsko je u nás nepočítaně a všechny získaly své označení podle našich představ spojovaných se severským královstvím. Třeba kvůli vzhledu a rovinatému charakteru místa typickému pro tuto zemi nebo i kvůli okolnostem historickým. Bývaly totiž doby, kdy tady tábořili dánští vojáci při svých taženích, hlavně v době třicetileté války, během slezských válek nebo ve válkách poloviny 19. století.
Když už jsme u vojáků, na jižní Moravě můžete stopovat kroky těch francouzských z počátku 19. století. Mají tam Francouzskou silnici, po níž tehdy Francouzi pochodovali, vinohrad Francouzské žleby a taky Francouzská boží muka, která postavili občané Rokytné z cihel použitých na ohniště v táboře francouzského vojska. Samozřejmě až poté, co v roce 1809 odtáhlo.
Představy o cizí zemi se obtiskly také do názvu pole a lesa poblíž Lipova. Ty byly totiž tak nevýnosné, až jim začali říkat Albánie podle této neúrodné krajiny. Ještě jednu Albánii mají v Boskovicích a tentokrát je to místní část, s jejíž výstavbou se začalo v roce 1926. A přesně v tomto roce uzavřely Albánie a Itálie pakt o přátelství, což u nás vyvolalo tuto pojmenovávací odezvu.
Pokud jste se ještě nerozmysleli, kam vlastně chcete vyrazit, a láká vás jak cestování po naší vlasti, tak daleká místa za jejími hranicemi, máme tady poslední tip. V Rožmitále mají místní část zvanou Cizina podle domu čp. 91. Údajně se jeho majitel vrátil po první světové válce z Ameriky a vyvěsil na něj tabuli s nápisem „Chval cizinu, ale zůstávej doma“. A to má vlastně taky něco do sebe.
