Katapultem na Hizballáh! Středověké zbraně v odvetě za velký dronový útok na Izrael
Mezi Izraelem a Hizballáhem (Stranou Boží) to vře už od 23. dubna letošního roku, kdy tato libanonská ší’itská politická a teroristická organizace, založená roku 1982, podnikla sérii útoků bezpilotními letouny na vojenské základny Státu Izrael při dosud nejhlubším výpadu na území židovského státu od vypuknutí války v Gaze loni 7. října. V době tohoto výpadu už činily podle Hamásem ovládaných úřadů ztráty Palestinců v Pásmu Gazy 34 183 mrtvých a 77 143 raněných (do začátku května počet jejich obětí stoupl na 34 844 mrtvých a 78 404 raněné).
Ve čtvrtek 13. června, uprostřed rostoucího napětí mezi Izraelem a Hizballáhem, obletělo svět video zachycující izraelské vojáky nabíjející trebuchet, středověký katapult k vrhání zápalných střel přes hranici, a odpalující hořící projektily do Libanonu. Byla to odveta za největší dronový útok na židovský stát od začátku války v Pásmu Gazy.
V souvislosti s blízkovýchodní krizí se stále častěji mluví také o Západním (pravém) břehu Jordánu. Podívejme se tedy jen letmo na minulost této zdejší součásti biblické Judeje a Samaří.
Západní břeh byl spjat pupeční šňůrou s Palestinou
Až do roku 1947 musíme, chceme-li se blíže seznámit s historií tohoto území, nahlédnout do dějin starobylé Palestiny. Teprve v tomto roce rozhodla Organizace spojených národů o rozdělení Palestiny, přičemž se Západní břeh Jordánu měl stát součástí arabské části. Po první arabsko-izraelské válce, v židovském státě nazývané válkou za nezávislost (1948–1949), anektovalo toto teritorium v roce 1950 Jordánsko. Po šestidenní (třetí arabsko-izraelské) válce v červnu 1967, jež skončila nevídaným a drtivým vítězstvím Izraele, Západní břeh pro změnu okupoval židovský stát.
Dohody z Camp Davidu v roce 1978 předpokládaly, že tuto oblast budou spravovat Arabové. Jenže mírové převzetí zmařilo zřizování židovských osad a tradiční nepřátelství mezi Státem Izrael a Organizací pro osvobození Palestiny, již arabské státy už od roku 1974 pokládaly za jedinou představitelku Arabů na Západním břehu.
Nadějné osmdesátky a devadesátky
Dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny z roku 1993, jež vstoupila v platnost v květnu následujícího roku, poskytla Jerichu a Pásmu Gazy omezenou samosprávu. Politickou moc nesla na svých bedrech samospráva zvaná Palestinský autonomní úřad. V září 1995 došlo k parafování dohody o dalším rozšíření palestinské autonomie na Západním břehu Jordánu a 15. listopadu 1995 Palestinci převzali na svých autonomních územích školy, jakož i odpovědnost za resort turismu a sociálních věcí.
Odsun vojsk a nejasné hranice
Patnáctého ledna 1997 izraelská vláda schválila odsun vojsk ze čtyř pětin Hebronu, posledního většího města na Západním břehu Jordánu, které dosud nepřešlo pod palestinskou správu.
V Izraeli existuje mnoho dobrovolnických hnutí osidlujících toto „biblické srdce Izraele“ od okamžiku, kdy se ho židovský stát násilím zmocnil. V srpnu 2005 byly čtyři židovské osady ze Západního břehu Jordánu vyklizeny na popud tehdejšího, patnáctého premiéra Státu Izrael Ariela Šarona.
Mezinárodním společenstvím je Západní břeh Jordánu pokládán za součást rodícího se Státu Palestina, jenž však zatím nedosáhl plné nezávislosti ani územní integrity, a navíc nemá jasně vymezené hranice, což představuje hlavní kámen úrazu. Nicméně ho uznává 145 ze 193 členských zemí OSN. Letos v květnu ho nově uznaly Norsko, Španělsko a Irsko.
Doufejme tedy, že vzrůstající napětí na Blízkém východě nepřeroste v ještě mnohem rozsáhlejší konflikt s nedozírnými následky, třebaže Izraelské obranné síly mají s boji na několika frontách bohaté zkušenosti.
