Po stopách češtiny: Názvy piv v Česku aneb Když národní klenoty perlí
Člověk se za dobu své existence dopustil mnoha vynálezů a pivo k nim neoddiskutovatelně patří. O obecném názvu tohoto nápoje jsme tady už referovali, jenže co všechna ta jména vlastní, kterými piva v Česku zveme a vzýváme?
Nejprve si ujasněme, v jaké jazykové oblasti se nacházíme, hovoříme-li o názvech piv. Jsou to vlastní jména, píšeme je tedy s velkým písmenem. Onomastika, nauka o vlastních jménech, řadí tyto názvy k chrématonymům, což jsou vlastní jména lidských výrobků. Existenci těchto slůvek ovlivňují zejména politika, kultura a ekonomie. Zjednodušíme-li celou situaci v pojmenovávání piv, představme si marketingového pracovníka pivovaru, který v potu tváře vymýšlí takové jméno, jímž naláká k pití onoho piva co nejvíce lidí. Zahraje na citlivou strunu pravidelným konzumentům, gurmetům i abstinentům, chce je prostě všechny… A využívá k tomu kdeco. My si dnes to „kdeco“ zúžíme na motivace konkrétní, tedy reálie, které v názvech českých piv najdeme.
V Česku jsme pyšní na svou historii. Piva pojmenovaná podle osobností českých dějin spojených s místem výroby nápojů to potvrzují. Například jeden z pivovarů v Hradci Králové vytěžil fakt, že sídlí v původně věnném městě královny Elišky Rejčky, a pojmenoval svůj chmelový nápoj Eliščino královské. Rožmberský šlechtic Petr Vok dal zase název polotmavé 13° z Třeboně, jelikož to je obec, kde tento pán skonal. Jindy je souvislost s postavami složitější. Třeba v Poličce vaří světlý dvanáctistupňový ležák Záviš, jelikož dvacet kilometrů od této obce se nachází hrad Svojanov, kde spolu ve 13. století pobývali jistý Záviš z Falkenštejna a jeho milenka Kunhuta, vdova po Otakaru Přemyslovi II. Vedle Záviše můžete ochutnat také Kunhutu, řezaný ležák 11°… Proč ležák, a navíc řezaný si domyslete sami.
Taky jsme velmi hrdí na pivovarskou a pivní tradici u nás. Proto si můžeme na výletě v Olomouci dopřát Svatováclavskou 12°, protože svatý Václav není jen patronem české země obecně, ale také pečlivě dohlíží na pivovarská řemesla. A věděli jste, že název Gambrinus je vlastně zkomoleným jménem Jan I., staročesky Gan Primus? To byl ve 13. století čestný předseda bruselského sladovnického cechu a považujeme jej za vynálezce piva z ječmene a chmelu.
Česká kultura, mytologie a tradice se také obtiskly do názvů piv. Tak třeba nadpřirozená bytost ze Zvíkova má svůj tekutý Zvíkovský rarášek, symboly českých hor Krakonoš a Radegast také nepřišly zkrátka a bytosti pod horou také ne, jelikož se můžeme občerstvit Permonem.Černou Barboru jakožto patronku a ochránkyni havířů vaří samozřejmě v Ostravě. Další součástí tradice je heraldika. Vzpomeňme třeba piv Berounský medvěd, Ježek 11°, Zubr, Žamberecký kanec a Mustang. Odpovídají tomu, co je vyobrazeno na městských znacích jejich domoviny – medvěd v Berouně, ježek v Jihlavě, zubr v Přerově, kanec v Žamberku a hřebec v Ostravě.
Jedním ze zdrojů inspirace při výběru pivních jmen je také literatura, a tak se můžeme zlít třeba Francinovým ležákem, Pepinovou desítkou či Něžným barbarem z pivovaru v Nymburce, který svého času obýval Bohumil Hrabal. Benešovský pivovar Ferdinand si zase půjčil Švejkových Sedm kulí pro jméno své polotmavé 13°. V Rychnově nad Kněžnou, rodišti Karla Poláčka, narážejí sudy s Rychnovským Zilvarem a Rychnovským Habrovákem. Pamatujete si na toho kluka z chudobince, který spolu s Péťou Bajzou a ostatními kluky křičel: „Habrováci, blbí ptáci!“
Z české filmové tvorby si pak můžeme dolít třeba Sedmý schod z Žateckého pivovaru nebo taky Májový ležák, jehož název vznikl z repliky filmových Postřižin: „Z nežízně žízeň teprve udělá náš májový ležák.“
Jména piv využívají také tradičních řemesel a profesí a jejich sepětí s daným regionem. Třeba na Šumavě si dávají Pašeráka, v Kladně zase máte na výběr mezi Ležákem mistra Taviče a Černým Havířem. Ve Zlíně je to zase Zlínský švec. Samotná jména obcí, jejich částí a jiných území, hor a řek jsou nevyčerpatelným zdrojem jmen, přestože hojně vyčerpávaným. Namátkou zmíníme třeba Žatec, Holbu, Moravana, Šerák a Pražský most. Ty všechny si můžete nechat nalít.
Nakonec se vrátíme do současnosti pivovarů. Jistě jste si všimli, že některé pivní moky mají jména podle osobností, které jsou aktuálně spjaté s pivovarem. Může to být třeba jeho majitel, dejme tomu Bernard, nebo ten, kdo s myšlenkou založení daného pivovaru přišel. Tak to má třeba Suchdolský Jeník, jehož výukovou funkci navrhl někdejší rektor České zemědělské univerzity Jan Hron. Svůj veskrze kladný vztah k pivu vlastní výroby projevil majitel pivovaru Svatý Ján v Kolíně, když pojmenoval svou dvanáctku Fešák a na jeho etiketu umístil fotografii sebe sama. Čímž pochválil sám sebe i svůj produkt. Geniální tah!
Na závěr této drobné sondy bychom vás, milí čtenáři, rádi požádali o pomoc. Terénní výzkum za jmény piv je velmi vyčerpávající činnost, proto budeme rádi, když se na tomto vědeckém projektu budete podílet a svá zjištění s námi budete sdílet. Děkujeme.
P. S.: Kdybyste měli vlastní pivo, jaké jméno byste mu dali a proč?
