Po stopách češtiny: Názvy piv v Česku podruhé aneb Nasáváme všemi smysly
Vítáme zpátky příznivce českého jazyka v kombinaci s láskou k pivu. Když jsme si tady naposledy analyzovali názvy českých pivních moků, zdaleka se nám nepodařilo toto téma vyčerpat. Dnes tedy plynule navážeme a podíváme se na ta jména piv, jejichž názvy vznikly popisem.
Ptáte-li se, jaký popis máme na mysli, představte si znovu onoho marketingového pracovníka pivovaru, který má za úkol pivo pojmenovat tak, aby tím vyvolal žízeň, chuť či žádost u široké skupiny lidí. Tentokrát si nevezme na pomoc žádnou osobnost, domovský region apod. Nechá si načepovat ten nově vzniklý skvost, zahledí se do napěněných kopečků tekutého zlata, nasaje typické aroma a ochutná… A své vjemy pak musí trefně verbalizovat. Pojďme si představit konkrétní výsledky této náročné práce.
Zmíněné tekuté zlato je jednou z charakteristik, která se do jména piva promítá. Zlatavá barva nápoje inspirovala třeba opavský Zlatovar nebo zvíkovskou Zlatou labuť. Tou labutí se však pivo propojuje se svou domovinou, jelikož pivovar a také Švamberkové, kteří Zvíkov svého času obývali, mají ve svém znaku právě tohoto ptáka. Světlá piva se však nemusí držet jen drahého kovu. Třeba v pivovaru Zhůřák si uvařili Světlušku, Blondýna od Chomoutu se přirovnává k mladé, krásné ženě s vlasy barvy slámy a Kanár Bob je svou barvou blízký malému ptáčkovi.
Názvy tmavých piv jsou buďto zcela neoriginálně složené z přídavného jména černý a názvu pivovaru nebo pivních produktů, jak to má třeba Černý Kozel nebo Černé Starobrno, anebo se inspirují nějakou mimojazykovou skutečností, jejímž podstatným znakem je černá barva. To jsou třeba nápoje Čert, Havran, Černá mamba, Černý havíř a Pacovský černý rabín. Stejný princip se opakuje u piv polotmavých, a tak si můžeme nechat načepovat třeba Grošáka nebo Rychnovský kaštan. Nakonec tady ještě máme nerosty, jež svou barvou také inspirují. Jenže je v tom háček. Máme samozřejmě na mysli granát a jantar. Jenže jakou mají tyto kameny barvu? A odstín? To je věc subjektivní, a proto nám dělají v názvosloví piv hokej, protože jimi pivovary označují piva tmavá, polotmavá, řezaná a v případě jantaru máme taky jedno světlé. Úplnou sázkou do loterie je Oslavanský Opál. Vždyť ten kámen může mít snad všechny barvy!
S barvami ještě nejsme u konce. Jelikož se u nás roztrhl pytel s malými pivovary, které se specializují na svrchně kvašená piva, míváme v nápojovém lístku také typ zvaný red ale. S rudou barvou pitiva si pohrál třeba autor názvu Red Ace, tedy Červené eso, nebo Rudý Kazbek, kterého doplnil grafik, jenž na etiketu lahve umístil fotku Stalina. Jinde si ho uvařili spíš dorůžova, a tak mají Sakuru. Jelikož se piva dají také ochutit vším možným, co určí jejich zbarvení, existují taky Červený Rarášek, Červený drak, Modrá luna, Zelenáč…
Další vlastností piva, která se propisuje také do jeho názvu, je koncentrace extraktu původní mladiny čili „stupňovitost“. Existují pivovary, které u svých produktů vytvářejí hierarchii právě podle jejich síly. Tak třeba v pivovaru Rudohor to vzali přes finance a nabízejí piva Groš 10°, Tolar 11°, Dollar 12°, Dukát 12° a Grešle 13°. V pivovaru Parník to berou stylově a na palubě vaří Námořníka (10 %), Kapitána (12 %), Piráta (13 %) a Admirála (16 %). Ve Svijanech dali svým produktům šlechtické tituly – Svijanský Rytíř (12 %), Svijanský kníže (13 %) a Svijanský Baron (15 %). Zdrobňování využívají názvy kroměřížských piv Sedláček 11° a Sedlák 12°. A v Havířově se drží vlastního názvu města a místní tradice, protože zvolili odstupňované názvy Bulač 10°, Štajgr 12° a Fachman 14°.
Konečně se dostáváme k chuti, potažmo vůni, které jsou ovlivněny specifickou ingrediencí pro výrobu piva zvolenou. Pomineme názvy typu Višeň 13°, které pojmenovávají obsah sklenice přímo, a zaměříme se na ty hravější. Tak třeba typ sladu se promítá do jmen piv Pšenka a Žitovec. Použití nakuřovaného sladu rozluštíme v pivech Uzenáč, Líný kominík,Zkouřená čarodějnice nebo Uzená bába, jehož etiketu doplnila starší paní s doutníkem v ústech. Z řady medových speciálů vystupují třeba Včelař, Vilík, Čmelák a Bzzz! Ovšem piva kvasnicová, ovocná a zázvorová jsou pole neorané a jejich potenciál zatím čeká, až se jej někdo pokusí vyčerpat.
Občas se naopak přihodí, že to markeťák přežene a název se stane rébusem. Vsadíme se, že dokud se nenapijete, neuhodnete, proč se v pivovaru Malý Janek rozhodli pojmenovat jedno ze svých piv Ramses. Domácí úkol…?
