Po stopách češtiny: Lekce zveličování aneb Vyhynou dřív krokouši, nebo komouši?
Jestli jste si mysleli, že tady oceníme vaši schopnost cokoli nadsadit a přehnat, jste vedle. Mluvíme o tvorbě slov, která jsou opakem zdrobnělin. Slůvky a slovíčky s příznakem čehosi malého či milého, tedy deminutivy, dokáže hýřit každý mluvčí českého jazyka, ale umíte taky přejít na opačnou stranu hodnoticí škály?
Slova, se kterými si dnes budeme hrát, se odborně nazývají augmentativa, česky jim říkáme slova zveličelá či zhrubělá. A přesně taková jsou. Ve svém významu mívají zahrnuto negativní citové zabarvení od familiárnosti po hanlivost, mohou taky nést nějakou tu negativní konotaci. Nebo označují ve srovnání s pojmenovávaným objektem standardních rozměrů něco zvětšeného, zesíleného.
Jak si takové augmentativum můžete vyrobit? Poměrně jednoduše. To se vezme základové slovo s neutrálním významem a k němu se přidá přípona ze slovotvorného repertoáru češtiny. Jenže ne ledajaká, musí to být taková přípona, která vyjadřuje buď velký rozměr, anebo hodnocení s velkou dávkou negativně laděné expresivity. A máme jich k dispozici hodně.
Tak třeba u podstatných jmen. Nestačí říct, že je to chlap, lépe na něho sedí chlapák. Nebo taky chlapisko. Prostě dobračisko, co má vousisko na tváři a psisko s dlouhými ušisky. To takový kos má zobák, ale co má na hlavě tukan, to už je spíš zoban. Když si chceme dát kus čokolády, obvykle z toho vyjde spíš kusanec. Hádáme, jestli vyhynou dřív krokouši, nebo komouši, a dohadujeme se, kteří z nich mají tlamu a kteří spíše tlamajznu. Mimochodem, víte, kde je hranice mezi lotrem a lotrasem a vrahem a vrahounem? Možná by věděli u Němčourů… Jakou životní zkušenost asi prodělal člověk, který z jeptišky udělá jeptindu? To musel potkat nějakou babiznu.
Se zesilujícím významem umíme vytvořit také přídavné jméno. Možná si ještě vybavíte, jak vám v dětství připadalo všechno velikánské, nebo dokonce velikanánské. Jak dlouhatánské vlasy měla ve vašich očích Zlatovláska a jak hrozitánský strach dokázali o Mikuláši vyvolat čerti. A nejvíc ta obrovitánskáčertiska...
Teď už si můžete augmentativa vyrábět sami o sto šest. Ale dávejte pozor, kdy a kde je použijete. Jsou to přece jen slova silně expresivní, k použití jsou vhodná každodenně v běžné komunikaci. Ovšem výhradně té neformální.
