Hromadné orgie, statisíce kondomů a nabídky pornokanálů. Olympijské vesnice patří mezi nejžhavější místa na planetě
Vezměte pár stovek mladých, vysportovaných, většinou svobodných lidí, kteří předchozích mnoho měsíců nezažili nic jiného než dřinu pod dozorem vlezlých trenérů. Ubytujte je v uzavřené vesničce, kde mají neomezené možnosti se navzájem družit. Může to skončit jinak, než sexuálními orgiemi?
Pařížská olympiáda schytávala kritiku strážců veřejné morálky už od lechtivého zahajovacího ceremoniálu. Výkřiky, že byl svátek sportu zneužit k propagaci nevázané sexuality ale znějí trochu směšně, protože sex a olympijské hry k sobě neodmyslitelně patří. Když americká fotbalistka Brandi Chastain vzpomínala v rozhovoru pro ABC News na atmosféru olympijské vesničky v Atlantě, prohlásila, že si připadala jako na střední škole, až na to, že všichni spolužáci vypadají jako antičtí polobozi. „Vejdu poprvé do společné jídelny a ta sborem ječí a tleská. Na stole stojí dva francouzští házenkáři oblečení jen do ponožek, suspenzorů a klobouků a krmí se navzájem pizzou.“ Brankářka Hope Solo dojmy spoluhráčky potvrzovala: „Je to jako v baru, ale všichni jsou k sežrání a neexistují problémy s navazováním známostí. Jednoduše se zeptáš: ‚co děláš za sport?‘ a za chvíli se držíte kolem krku.“ Pánové to evidentně vidí podobně. Anglický stolní tenista Matthew Syed se pochlubil, že za dva a půl týdne v Barceloně měl sex vícekrát než za celý dosavadní život. Vesnička prý vypadá jako zmenšený svět. Každá země má vyčleněný svůj blok nacpaný mladými lidmi přetékajícími adrenalinem a energií. Uprostřed je společenské centrum, kde jsou rozestavěné mísy plné kondomů. A jak říká oštěpař Breaux Greer v rozhovoru pro ESPN: „I když má holka obličej za sedm bodů z deseti, tělo má každá za dvacet."
I když se o sexu v olympijských vesnicích hodně mluví, není pro sportovce určitě prvořadou náplní her. Už jen kvalifikace je pro ně vyvrcholením celoživotního úsilí a před závody si málokdo dovolí ignorovat životosprávu a instrukce trenérů (existují i výjimky, jako už zmíněný Breaux Greer, ke kterému podle svědectví spolubydlícího chodily v Pekingu průměrně tři návštěvy za noc). Jakmile ale jejich závody skončí, dokážou si řeholi rychle vynahradit. Legendární americký plavec Ryan Lochte si v rozhovoru pro ESPN liboval, že jejich závody bývají na hrách hned v prvních dnech. Jediný problém prý představuje pocit viny, když se potácí v šest ráno na ubytovnu a míjí se ve dveřích se sportovci, co odjíždí na stadion. S blížícím se koncem her se intenzita olympijských mejdanů zesiluje a obzvlášť dychtiví jedinci neváhají vynaložit spoustu úsilí a vynalézavosti, aby si je užili co nejvíce.
Hotel U střelce
Legendou mezi olympijskými pařmeny je americký střelec Josh Lakatos. Kromě sportovní kariéry je Josh známý jako kaskadér z filmů jako Avengers, Black Panther, Logan nebo seriálu Daredevil. Má proto evidentně více odvahy, a možná i uvolněnější morálku, než většina jeho kolegů. Nehodlal proto o atmosféru závěru olympijských her v Atlantě přijít. „Když jsme se stěhovali z ubytovny, ‚zapomněl‘ jsem pořadatelům odevzdat klíč,“ vzpomínal v rozhovoru pro sportovní kanál ESPN. „Na letišti jsem to otočil a vrátil se zpátky do vesnice, kde jsem najednou měl k dispozici prázdný třípatrový dům.“ Hned první noc si zde uspořádali mejdan Lakatosovi kamarádi z atletického týmu USA. „Ráno otevřu oči a vidím, jak ze dveří vychází naši rozesmátí kluci a s nimi celá ženská sprinterská štafeta z nějaké skandinávské země,“ vypráví. „Říkám si – ty holky jsem přece viděl včera večer na stadionu závodit.“ Jelikož je ve vesnici akutní nedostatek soukromí, zpráva se rychle rozkřikla a v „hotelu U střelce“, jak se Lakatosovu domu začalo říkat, se dveře netrhly ve dne v noci. Není jasné, jestli o něm pořadatelé věděli, pravděpodobně ale něco minimálně tušili, protože před dveřmi instalovali zdravotníci sportovní brašnu s neustále doplňovanou zásobou kondomů. „V jednu chvíli jsem z toho měl skoro strach,“ přiznal se Lakatos. „Došlo mi, že ve vesnici provozuji regulérní hodinový hotel.“
Tvrdá čísla
Počet spotřebovaných kondomů je dobrý ukazatel, jakým směrem se trendy v olympijských vesnicích vyvíjí. Poprvé byly ochranné prostředky rozdávány v roce 1988 v Soulu, kde jich pořadatelé rozdistribuovali 8500. O čtyři roky později v Barceloně už ale množství poskočilo na 50000. V Sydney 2000 organizátoři objednali 70000 kondomů a během průběhu pak nahonem kupovali dalších 20000. V Pekingu na to šli s pořadatelé velkoryse a velmi progresivně. Prezervativů rozdali kolem půl milionu nejen ve vesnici, ale i ve čtyřech stovkách okolních hotelů. Zároveň zde stovky dobrovolníků distribuovaly osvětové letáky o prevenci AIDS a čtyři desítky klinik nabízely zdarma testování HIV protilátek. V Londýně 2012 se už Durex stal oficiálním sponzorem her a atletům daroval 150000 kondomů ozdobených olympijským heslem „Rychleji, výše, silněji,“. Rio de Janeiro o čtyři roky později zažilo skok o celý trojnásobek. Sám Mezinárodní olympijský výbor zařídil distribuci 350000 kondomů, 100000 ženských ochranných prostředků a 175000 balíčků lubrikantů. V Tokiu byly osobní kontakty ve vesnici omezeny kvůli Covidu19. Atleti je ale podle svědectví ve velké míře ignorovali, což organizátoři předvídali a rozdali jim proto 160000 kondomů. Letos v Paříži se jejich množství opět vyhouplo na hezkých 300000.
Jak bylo letos
O tom, jaká atmosféra panovala letos v Paříži, napovídají i statistiky Tinderu. V Paříži během her vzrostla využívanost „seznamovací“ aplikace o celou čtvrtinu. Počet profilů s popiskem „olympionik“ narostl o 52 % a „atletů“ toužících po seznámení bylo v Paříži o 43 % více než obvykle. Na konkrétní historky z letošní olympijské vesnice si budeme muset ještě pár týdnů počkat, zatím na povrch prosakují jen v podobě stížností na nedostatečnou pevnost instalovaných lůžek. Sexysymbolů se ale během dvou týdnů vylíhla celá řada. O sociálně síťové virály se postaraly odhalené břišní i podbřišní svaly italského plavce Thomase Ceccona, potetované tělo polské sprinterky Ewy Swobody nebo napjaté plavky francouzského skokana Julese Bouyera. Sportovci už navíc ani nepředstírají, že jim pozornost vadí a mnozí jí jdou rádi naproti. Kanadská skokanka o tyči Alysha Newman oslavila úspěšný pokus twerkováním, a zmnohonásobila si tím počet sledujících na Instagramu i na kanále OnlyFans, který jí pravděpodobně vynáší daleko víc než profesionální sport. Největším sexsymbolem her v Paříži se ale stal domácí skokan o tyči Anthony Ammirati, jehož pokus na 5,70 metrech zhatila jeho evidentně štědře vyvinutá mužnost nedostatečně spoutaná elastanem dresu. Přišel kvůli tomu o účast ve finále soutěže, počet sledovatelů na Instagramu ale narostl z 5000 na (současných) 305 tisíc, a navíc mu údajně přišla lukrativní nabídka od internetového pornokanálu CamSoda. Za účinkování mu měli nabídnout čtvrt milionu dolarů.
Nejlepší na závěr
Vrcholem oficiálního i neoficiálního olympijského dění je závěrečný ceremoniál a následující finální mejdan, který je tradičně v režii sportovců hostitelské země. Legendou je mezi nimi oslava, kterou po hrách v Sydney uspořádali domácí baseballisti a fotbalistky. Domluvili se s požární hlídkou v olympijské vesnici a v areálu zapálili vatru, v jejíchž plamenech postupně skončila valná část nábytku z ubytoven. Venku i na ubytovnách se v záři ohně odehrávaly regulérní orgie a rozjetá nálada sportovce neopustila ani následující den, kdy se rozletěli domů. Kapitán linky United Airlines, kterou domů cestovala asi stovka olympioniků USA, hned před startem zahlásil do interkomu: „Dámy a pánové, kdo bude během letu chtít spát, přesuňte se prosím do přední části letadla. Všichni ostatní vítejte na oslavě olympijského týmu USA.“ Kusé zprávy z průběhu letu opět přinesl střelec, kaskadér a provozovatel neoficiálního hodinového hotelu Josh Lakatosh. Pamatuje si prý neustále obsazené toalety a letušky, které vozily do zadní části letadla vozíky s alkoholem, obratem je odvážely prázdné a s úsměvem přehlížely, co se na sedadlech i mezi nim dělo.