Po stopách češtiny: Zeleninový slovník aneb Z piva jako křen máme nos jako ředkvičku
Není to tak dávno, co jsme si tady promrskávali české frazémy plné ovoce, a slíbili jsme si tehdy, že si dáme i ty zeleninové. Pro srovnání. Jsme tedy opět v oblasti sousloví, rčení, pořekadel, pranostik, přísloví a dalších ustálených slovních spojení a znovu si ukážeme, jak úrodná je skupina frazémů úzce vymezená na chroupavou část našeho jídelníčku. Dobrou chuť.
Zdá se, že babí léto odfoukl vítr a s ním taky definitivně skončila okurková sezóna. Chodíme navlečení jako cibule a snažíme se přitom nevypadat jako strašák do zelí. I ti, kdo mají v tlustých vrstvách oblečení zadek jako dva stroužky česneku, si ho mohou při prvním mrazu natlouct, když uklouznou a spadnou jako pytel brambor. Možná se u toho vyskytne svědek, který jim hbitě ostrouhá mrkvičku. Třeba nějaký starý paprika. Vykašlete se na něj. Mohli byste mu dát čočku, ale bylo by to jako házet hrách na stěnu.
A jak to jde dětem ve škole? Mají už měsíc od začátku školního roku z učebnic salátové vydání? Nezlobte se na ně moc, byla by škoda, kdyby ty oči jako mandle ronily slzy jako hrachy. Hlavně že jsou dívky zdravé jako řepa, případně v oblastní variantě jako řípa, a chlapci zase jako tuřín.
Máte z množství navršených úkolů v práci hlavu jako dýni? Zdá se vám, že nadřízení vaší práci rozumí jako koza petrželi? Prostě IQ tykve… Nevadí, hlavně že nepočítají i hrách do hrnku, a tak je měsíční odměna na výplatní pásce vskutku potěšením. Takže se vlastně vůbec nemáte jako hrách u cesty. Ovšem pozor na vánoční směny, ty už se teď někde přehazují jako horký brambor.
V oblasti vztahů to může taky chroupat, nemyslete si. Umíme si představit, že potkáte muže svých snů, jenže pak vám nějaká jiná leze do zelí a zcela nestydatě dělá křena, aby vám to pokazila. Pokud ji váš vyvolený nepošle k šípku, můžete mu s klidem říct ty bramboro a odejít. Nebyl to ten pravý. A chápeme, že na tu druhou paní máte vztek a nazýváte ji různými jmény. Vaše (pra)babička by ji před sto lety patrně označila elegantně – jako obchodnici s chlupatou kapustou. Tak se tehdy říkalo těm, které postávaly na ulici a nabízely se za jednu korunu.
V obrazu světa, který nám předkládá český jazyk prostřednictvím zeleninových frazémů, se potvrzuje, že život není peříčko. Ovšem nakonec tady máme jednu dobrou zprávu. Pivo jako křen je naše stálice. Nejstarší česká kronika, kterou si možná ze školy pamatujete jako Kosmovu, hodnotí řízné pivo jako to, které má křen. V minulosti se této zeleniny používalo také ve smyslu ‚vtip‘ nebo ‚zajímavost‘. Například ve Slovníku spisovného jazyka českého jsou uvedeny věty ‚mladík spořádaný, ale křenu nemá‘ a ‚dodat vyprávění křenu‘. Tady jsme si křen dávno nahradili jiskrou, švihem, vtipem, okořeněním a jiným, ale pivo jako křen zůstává. Docházíme tedy k závěru, že se už dlouho a prokazatelně line dějinami Čechů, a domníváme se, že jen tak lehce z užívání nevyjde.
