Graham Hancock hledá už třicet let Atlantidu. Zatím našel jen způsob, jak šikanovat své kritiky
Na Netflixu právě vyšla premiéra druhé sezóny pseudodokumentární série Ancient Apocalypse. Spisovatel Graham Hancock v ní pátrá po stopách vyspělé civilizace, kterou prý před 13000 lety vyhladil pád meteoritu. Na první pohled zábavná podívaná má v reálném světě nepříjemné dopady. Vlivný milionář Hancock se totiž prohlašuje za umlčovaného hlasatele pravdy o lidské historii a kritikům dokáže ze života udělat peklo.
Graham Hancock se vyprávěním pověstí o zaniklé civilizaci živí už od 90. let, kdy vydal svůj první bestseller Fingerprints of Gods (Otisky božích prstů). Tvrdí v něm, že na Zemi existovala v dávné prehistorii země, jejíž obyvatelé praktikovali zemědělství, metalurgii a pokročilou vědu. Před 13 000 lety ji bohužel smetla katastrofa způsobená pádem meteoritu. Přeživší obyvatelé se pak vydali do zbytku světa ustrnulého v době kamenné, předávali svým zaostalým současníkům své znalosti a nastartovali tak moderní éru lidské civilizace.
Hypotéza o zaniklé civilizaci není ničím novým. V naší společnosti koluje už od 19. století, kdy se znudění gentlemani věnovali ezoterickým studiím a psali rádoby vědecké studie o Atlantidě. Po ztraceném kontinentu marně pátraly amatérské i vědecké výpravy. Naprázdno vyzněla i veškerá snaha objevit ve vykopávkách z doby kamenné stopy po pokročilých technologiích. Dokud se nedočkáme nějakého převratného objevu, budeme se muset smířit s tím, že rasa bájných Atlanťanů je bohužel pouze výplodem lidské fantazie. To ale neznamená, že by si z ní šikovní spisovatelé nemohli udělat výnosné a pohodlné živobytí. Příkladem může být právě Graham Hancock. Cestuje po světě, navštěvuje místa archeologických vykopávek, potápí se k zajímavým podmořským artefaktům, vydává knihy a natáčí seriály. Což je zcela v pořádku. Hancock ostatně není zdaleka jediný, koho pseudoarcheologie živí. Knih o Atlantidě, metropolích ztracených v Amazonii a mimozemských stavitelích pyramid je na trhu nepřeberné množství. Hancock se mezi kolegy vymyká tím, že své teorie zarytě odmítá prezentovat jako zábavu. Trvá na tom, že objevil dlouho skrývanou pravdu o historii lidské civilizace.
JRE a výzva
Graham Hancock má oproti svým konkurentům ještě jednu velkou výhodu. Jeho knihy jsou oblíbenou četbou Joe Rogana. Autor nejposlouchanějšího podcastu na světě si spisovatele do studia pozval poprvé už v roce 2013, do vůbec první epizody s hostem, který nebyl Roganův osobní kamarád. V Joe Rogan Experience se pak spisovatel objevil ještě dvanáctkrát a prostřednictvím čím dál tím populárnějšího podcastu se jeho myšlenky a názory dostaly k desítkám milionů posluchačů. Jak se bohužel u Joe Rogana stalo zvykem, z původně zábavného povídání o fantastických historických hypotézách se staly otevřené útoky na takzvanou „mainstreamovou vědu“. Hancock tvrdí, že jeho hypotézy vědci neodmítají kvůli nedostatku důkazů, ale proto, že odporují zavedenému akademickému narativu. Namísto aby s ním historikové a archeologové debatovali, zesměšňují ho, snaží se ho umlčovat a jeho objevy diskreditují jak pseudovědu. Své stížnosti na nepřízeň akademické komunity zpravidla uzavíral výzvou, aby s ním nějaký skutečný archeolog zasedl k otevřené diskuzi, ve které by mohl své závěry obhájit. Jeho naléhání vyslyšel letos na jaře archeolog Flint Dibble a přes varování svých kolegů přijel do Roganova studia. Pro Hancocka nedopadla debata právě dobře.
Výzva přijata
Konfrontace s pohotovým a připraveným odborníkem ukázala, na jak chatrných základech Hancockova tvrzení stojí. Debatovalo se například o podmořských útvarech u pobřeží bahamského Bimini a u japonského ostrova Yonaguni. Hancock tvrdil, že jsou dílem příslušníků jeho zaniklé civilizace. Jako důkaz ale předložil jen vlastnoručně pořízené snímky, na kterých je prý jasně vidět, že takto pravidelné struktury nemohou být přírodního původu. Když se mu namísto nadšeného přitakání dostalo erudovaného vysvětlení, proč se patrně mýlí, začal ztrácet půdu pod nohama. Uchyloval se ke stále vágnějším tvrzením, odvolával se na mýty a pověsti a nakonec vždy skončil u stížností na nepřátelskou vědeckou komunitu. Když mu Dibble trpělivě vysvětloval, že archeologický průzkum žádné důkazy zaniklé civilizace nenašel, opáčil, že se důkazy určitě skrývají na místech, kde vykopávky neprobíhají. Vědci podle něj nemohou vyvrátit jeho hypotézy, dokud neprozkoumají celou Saharu, Amazonský prales a zatopené příbřežní oblasti všech kontinentů, na kterých se zmizelí Atlanťané údajně usídlovali.
Ke cti obou diskutérů (a Rogana coby moderátora) je potřeba přiznat, že debata proběhla ve víceméně přátelském duchu. Hancock se vyvaroval osobních útoků, Dibble se zaměřoval čistě na vědecká fakta. Na rozdíl od jiných akademiků neprohlašoval, že je Hancock rasista a že jeho teorie propagují myšlenku, že civilizaci přinesli divochům bílí spasitelé. Debata tak skončila přesně tím, v co Joe Rogan a další bojovníci za svobodu slova doufají. Uctivou konfrontací dvou protichůdných tvrzení, ze kterého si posluchači mohli sami udělat vlastní závěr. Jak se ukázalo, řada posluchačů si z debaty odnesla zjištění, že Hancockova teorie je plná děr. Dohra se proto nesla ve značně vyostřenějším duchu.
Měl by držet hubu
Hancock se do pozice umlčovaného bojovníka za pravdu situoval od samého počátku své tvorby. V současné éře kulturních válek si z ní ale udělal hlavní nástroj své popularity a stížnostem na nepřátelské postoje „mainstreamové vědy“ věnuje ve svých pořadech stále více prostoru. Jeho zarytí fanoušci ho proto už nevnímají jako nadšence, který celý život zasvětil zajímavé (byť za vlasy přitažené) historické hypotéze. Vidí ho jako oběť „cancel culture“ a neváhají za něj vytáhnout do boje. Zjistil to i Flint Dibble, na kterého se po odvysílání debaty snesla smršť útoků. Stal se námětem stovek videorozborů a podcastů. Nepodstatné nepřesnosti byly označeny za záměrné překrucování faktů nebo rovnou za lži. Na adresu univerzity, kde Dibble přednáší, začaly chodit výzvy, aby byl vyhozen ze zaměstnání. Metody bojovníků za svobodné šíření názorů asi nejlépe ilustruje výrok, který zazněl na konspiračním YouTube kanálu DedunkingPast. Jeden z hostů na něm prohlásil, že univerzita asi žádostem o vyhazov nevyhoví, ale když budou stížnosti pokračovat dostatečně dlouho, tak vedení Dibbleovi nakonec doporučí, „aby držel hubu“. Graham Hancock neváhal a video nasdílel statisícům svých fanoušků.
Konec debat
Celý pokus o otevřenou debatu dospěl do situace, před kterou Dibblea jeho kolegové varovali. Milionář Hancock, který vydal skoro třicet knih, vystupuje v nejsledovanějším podcastu na světě a na Netflixu mu běží seriál, je oslavován jako oběť „cancel culture“. Akademik, který vyslyšel jeho výzvy a přišel s ním otevřeně debatovat o svém oboru, se dočkal štvavé kampaně a hrozby vyhození z práce. K útokům se nakonec otevřeně přidal i sám Graham Hancock. Na svém YouTube kanále zveřejnil skoro půl roku po debatě dlouhé video, kde Dibbleho obviňuje ze lží a překrucování faktů. Stejné tvrzení zopakoval při svém nedávném hostování u Joe Rogana, kam přišel propagovat druhou řadu seriálu Ancient Apocalypse. Dibble do debaty pozván nebyl.
